🏭 Průmyslová revoluce a nové ideologie

Proměna výroby

O čem to je

Ještě kolem roku 1750 se skoro vše vyrábělo ručně a lidé cestovali pěšky, na koni nebo kočárem. O sto let později jezdily vlaky, továrny chrlily zboží a města rostla jako houby po dešti.

Tato proměna se jmenuje průmyslová revoluce. Je to největší změna způsobu života od doby, kdy lidé začali zemědělsky hospodařit. Bez ní by nebyl náš dnešní svět.

Nové pojmy

ManufakturaVelká dílna, kde mnoho lidí vyrábí ručně s dělbou práce (každý dělá jen jeden úkon).

TovárnaVýroba, kde hlavní práci dělají stroje poháněné motorem (zpočátku parním strojem); lidé je obsluhují.

Průmyslová revolucePřechod od ruční výroby v dílnách a manufakturách ke strojové výrobě v továrnách. Začala v Británii ve 2. polovině 18. století.

Parní strojStroj, který mění sílu páry z vařící vody v pohyb. Mohl pohánět stroje, lodě i lokomotivy – kdekoli, nejen u řeky.Zdokonalil ho James Watt (patent 1769).

KapitálPeníze nebo majetek, které podnikatel vkládá do podnikání, aby vydělal další peníze.

Proč zrovna Británie

měla uhlí a železnou rudu
měla kapitál z obchodu a kolonií
měla volné pracovní síly: statkáři ohrazovali pastviny (ohrazování) a venkované odcházeli do měst
stabilní politiku a rozvinuté banky
velký trh doma i v koloniích

Jak se to rozjelo

Začalo to v textilním průmyslu: spřádací stroj Jenny (asi 1764) předl mnoho nití najednou.

James Watt zdokonalil parní stroj (patent 1769).

Edmund Cartwright sestrojil mechanický tkalcovský stav (1785).

Stroje potřebovaly železo a uhlí → rozvoj hutí a dolů.

1825 – první veřejná železnice s parní lokomotivou Stockton–Darlington (George Stephenson).

Klepej na kroky cyklu – ukazuje, proč se průmysl rozjížděl stále rychleji:

vynález stroje
tovární výroba
levnější zboží
růst trhu a kapitálu
nové investice

V českých zemích

Průmyslová revoluce k nám dorazila ve 30.–40. letech 19. století. 1839 přijel první vlak z Vídně do Brna. Centry se stalo Brno (textil), Kladensko a Ostravsko (uhlí, železo).

Český vynálezce	Vynález
Prokop Diviš	bleskosvod
Josef Ressel	lodní šroub
bratranci Veverkové	ruchadlo (lepší pluh)
František Křižík	oblouková lampa

1764 spřádací stroj Jenny (asi)
1769 Wattův patent
1785 mechanický stav (Cartwright)
1825 železnice Stockton–Darlington
1839 vlak Vídeň–Brno

Proč byl parní stroj tak důležitý, když už předtím existovala vodní kola?

Vodní kolo funguje jen u řeky a závisí na tom, kolik teče vody. Parní stroj šlo postavit kdekoli, kde bylo uhlí, a běžel stále stejně silně. Továrny se tak mohly stavět u dolů a ve městech.

Proč továrny zničily mnoho ručních řemeslníků?

Stroj vyrobil látku mnohem rychleji a levněji. Ruční tkadlec nemohl cenou konkurovat, přišel o obživu a musel jít pracovat do továrny.

✗Průmyslová revoluce začala ve Francii.

✓Začala v Británii ve 2. polovině 18. století.

Británie měla suroviny, kapitál, pracovní sílu i stabilní politiku. Francie byla navíc zaměstnána revolucí a válkami.

Průmyslová revoluce = přechod od ruční výroby ke strojům a továrnám. Začala v Británii v textilu (parní stroj, Watt 1769), k nám dorazila ve 30.–40. letech 19. století.

Ideologie

O čem to je

Stroje přinesly levné zboží, ale i dvanáctihodinové směny, dětskou práci a bídu v přeplněných předměstích. Lidé se začali ptát: Jak má vypadat spravedlivá společnost? Co má dělat stát?

Různé odpovědi na tyto otázky jsou ideologie. Vznikly v 19. století a dodnes se podle nich dělí politické strany – od pravice po levici.

Nové pojmy

Průmyslová revolucePřechod od ruční výroby ke strojům v továrnách (od 2. poloviny 18. století v Británii, u nás od 30.–40. let 19. století).

IdeologieUcelený soubor názorů na to, jak má být uspořádaná společnost a stát.

Dělník a podnikatelDělník pracuje v továrně za mzdu. Podnikatel (kapitalista) továrnu vlastní a vkládá do ní peníze.

UrbanizaceStěhování lidí z venkova do měst a rychlý růst měst.

Sociální otázkaProblém bídy a práv dělníků: nízké mzdy, dlouhá pracovní doba, dětská práce, žádná ochrana při nemoci či úrazu.

Co průmysl přinesl lidem

Lidé z venkova odcházejí za prací do měst → urbanizace.

Vznikají dvě nové skupiny: dělníci a podnikatelé.

Práce 12–16 hodin denně, i pro děti; bydlení v přeplněných domech.

Někteří dělníci ničili stroje, které jim braly práci – luddisté (Anglie, 1811–1816).

Dělníci se začali sdružovat v odborech a žádat lepší podmínky.

Čtyři ideologie

Ideologie	Hlavní myšlenka	Co má dělat stát
liberalismus	svoboda jednotlivce, ústava, volný trh	co nejméně zasahovat do hospodářství
konzervativismus	tradice, náboženství, postupné změny	chránit osvědčený řád
socialismus	sociální rovnost, ochrana dělníků	pomáhat slabým, omezit bohaté
nacionalismus	národ jako nejvyšší hodnota	sjednotit národ v jednom státě

Nejradikálnější podobu socialismu sepsali Karel Marx a Bedřich Engels v Komunistickém manifestu (1848): dělníci mají revolucí převzít továrny a zrušit soukromé vlastnictví.

Otoč kartičky a zkus ideologii popsat vlastními slovy dřív, než se podíváš:

liberalismus – svoboda jednotlivce, volný trh, ústava
konzervativismus – tradice, náboženství, postupné změny
socialismus – sociální rovnost, ochrana dělníků
nacionalismus – národ jako nejvyšší hodnota

Továrník chce, aby mu stát nezakazoval dětskou práci. Liberál a socialista se ho zastanou?

Klasický liberál: stát nemá zasahovat do podnikání → spíš ano. Socialista: stát musí chránit slabé, hlavně děti → určitě ne, dětskou práci chce zakázat.

Co by řekl konzervativec na zrušení šlechtických titulů?

Nesouhlasil by. Konzervativec chce zachovat tradiční řád a mění věci jen pomalu a opatrně.

✗Liberalismus znamená, že stát se stará o chudé a řídí hospodářství.

✓Klasický liberalismus chce, aby stát do hospodářství zasahoval co nejméně.

Péči státu o chudé a zásahy do trhu požadoval socialismus. Liberalismus zdůrazňoval svobodu jednotlivce a volný trh.

Průmyslová revoluce vyvolala sociální otázku (bída dělníků). Odpovědi: liberalismus (svoboda, volný trh), konzervativismus (tradice), socialismus (rovnost, Marx 1848), nacionalismus (národ).

🎖️Napoleonské války a Vídeňský kongres📖České národní obrození