🔥 Revoluce 1848–1849 a vývoj do 1867

Programy

O čem to je

Na jaře 1848 vypukly revoluce skoro v celé Evropě – v Paříži, Berlíně, Vídni, Budapešti i v Praze. Lidé chtěli konec policejního dohledu a cenzury, ústavu a práva pro svůj národ.

Pro Čechy to byla první chvíle, kdy mohli říct politicky, jak si svou budoucnost představují. Jejich odpověď ovlivňovala českou politiku až do roku 1918.

Nové pojmy

Habsburská monarchie (Rakousko)Mnohonárodnostní říše Habsburků s centrem ve Vídni: Rakušané, Češi, Maďaři, Poláci, Italové a další.
ÚstavaNejvyšší zákon, který omezuje moc panovníka a zaručuje práva občanů.
Poddanství a robotaVenkované byli poddaní pána a museli pro něj zdarma pracovat (robota).
FederaceStát složený z rovnoprávných částí, které si samy spravují své záležitosti.
AustroslavismusProgram Františka Palackého: zachovat Rakousko, ale přestavět ho na federaci rovnoprávných národů. Malé slovanské národy v něm měly najít ochranu před Německem a Ruskem.

Dva programy proti sobě

Velkoněmecké řešeníAustroslavismus
Cílsjednotit Německo i s Rakouskem a českými zeměmizachovat Rakousko jako federaci národů
Kdefrankfurtský parlament (1848)Palacký, Slovanský sjezd v Praze
Pro Čechymenšina ve velkém Německurovnoprávnost v Rakousku

Palacký byl pozván do frankfurtského parlamentu, který chystal sjednocené Německo. Odmítl: Češi podle něj nejsou Němci a do Německa nepatří.

Co se v roce 1848 stalo

Březen – revoluce ve Vídni, pád kancléře Metternicha, slib ústavy.
Červen – Slovanský sjezd v Praze.
Červen – svatodušní bouře: pouliční boje v Praze; generál Windischgrätz Prahu ostřeloval a revoluci tam potlačil.
Září – říšský sněm ve Vídni zrušil poddanství a robotu. Tohle trvale přežilo.
Sněm se přesunul do Kroměříže a chystal ústavu. V březnu 1849 ho císař rozpustil a vydal vlastní (oktrojovanou) ústavu.

Otoč kartičky:

  • austroslavismus – federace rovnoprávných národů v Rakousku (Palacký)
  • velkoněmecké řešení – sjednocení Německa i s Rakouskem
  • Kroměřížský sněm – návrh ústavy, rozpuštěn v březnu 1849
  • Slovanský sjezd – Praha, červen 1848
Proč Palacký chtěl Rakousko zachovat, když v něm Češi neměli rovná práva?
Bál se, že bez Rakouska by malé národy pohltilo silné Německo nebo Rusko. Chtěl Rakousko jen přestavět na federaci, ve které by měli Češi stejná práva jako Němci.
Revoluce byla poražena. Co z ní přesto zůstalo?
Zrušení poddanství a roboty – venkované se stali svobodnými vlastníky půdy. A Češi poprvé formulovali politický program.
✗Palacký chtěl roku 1848 samostatný český stát.
✓Palacký chtěl české země uvnitř Rakouska přestavěného na federaci.

Samostatnost nepovažoval za reálnou. Až roku 1865, když se chystala dohoda s Maďary, varoval: „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“

V roce 1848 stál Palackého austroslavismus (federace národů v Rakousku) proti velkoněmeckému řešení. Revoluce byla poražena, ale poddanství a robota byly zrušeny.

Od revoluce k dualismu

O čem to je

Proč se v letech 1867–1918 říkalo „Rakousko-Uhersko“? Proč měly Uhry vlastní vládu a Čechy ne? Odpověď je řetěz událostí od revoluce 1848 přes prohrané války až k dohodě s Maďary.

Projdeme dvacet let mezi rokem 1848 a 1867 krok za krokem – od svobody přes tvrdý návrat absolutismu až k rozdělení říše na dvě poloviny.

Nové pojmy

Revoluce 1848Vlna povstání po Evropě. V Rakousku vynutila slib ústavy a zrušení poddanství (povinnosti venkovanů vůči pánům, včetně roboty – bezplatné práce).
Neoabsolutismus„Nový absolutismus“: císař znovu vládne sám, bez ústavy a sněmu. Po ministrovi vnitra Alexandru Bachovi se mu říká Bachův absolutismus.
CenzuraÚřední kontrola a zákaz toho, co se smí tisknout nebo hrát.
DualismusRozdělení říše na dvě rovnoprávné poloviny se společným panovníkem, armádou, zahraniční politikou a společnými financemi na ně.
Předlitavsko a ZalitavskoPodle hraniční říčky Litavy: Předlitavsko = rakouská polovina (i české země), Zalitavsko = uherská polovina.

Dvacet let krok za krokem

1848 – revoluce, zrušení poddanství říšským sněmem. Císařem se stává mladý František Josef I.
1849 – císař rozpustí Kroměřížský sněm a vydá vlastní (oktrojovanou) ústavu.
1851 – Silvestrovské patenty zruší i tu ústavu → Bachův absolutismus: cenzura, policejní dohled. Havlíček je internován v Brixenu.
1859 – porážka v Itálii (Solferino). Stát potřebuje peníze i podporu → Říjnový diplom (1860) a Únorová ústava (1861): obnoven parlamentní život.
1866 – porážka od Pruska u Hradce Králové. Rakousko je slabé.
1867 – rakousko-uherské vyrovnání s Maďary → dualismus.
  • 1848 revoluce, zrušení poddanství
  • 1849 rozpuštění sněmu, oktrojovaná ústava
  • 1851 Silvestrovské patenty (neoabsolutismus)
  • 1860 Říjnový diplom
  • 1861 Únorová ústava
  • 1867 rakousko-uherské vyrovnání

Spoj si: kdo co dělal?

Jak reagovali Češi

Češi chtěli pro své země stejné postavení jako Uhry. Nedostali ho. Na protest bojkotovali říšský sněm ve Vídni – politika pasivní rezistence (pasivního odporu).

Proč se Vídeň dohodla zrovna s Maďary, a ne s Čechy?
Maďaři byli nejsilnější a nejvíce nespokojený národ, s vlastní tradicí státu. Po porážce 1866 potřebovala Vídeň klid uvnitř říše a Maďaři mohli nejvíc škodit. Dohoda s nimi stabilizovala říši.
Do které poloviny Rakouska-Uherska patřila Praha a do které Bratislava?
Praha – české země byly v Předlitavsku (rakouská část). Bratislava – Slovensko bylo součástí Uher, tedy Zalitavska.
✗Vyrovnání 1867 dalo Čechám stejné postavení jako Uhrám.
✓Češi státoprávní samostatnost nezískali; reagovali pasivní rezistencí.

Dualismus znamenal dvě poloviny – rakouskou a uherskou. České země zůstaly součástí rakouské poloviny.

1848 revoluce → 1851 Bachův absolutismus → porážky 1859 a 1866 → ústupky (1860, 1861) → 1867 vyrovnání: dualismus Předlitavsko + Zalitavsko se společným panovníkem.