Proč může mít hnědooký pár modrookého syna? Proč se nemoc „přeskočí“ o generaci? Odpověď našel augustiniánský mnich Gregor Mendel v Brně pokusy s hrachem. Výsledky publikoval v roce 1866.
Naučíš se jednoduchý nástroj – kombinační čtverec –, kterým spočítáš, jaké děti mohou mít rodiče a s jakou pravděpodobností.
Žlutá barva semen A je dominantní nad zelenou a. Mendel zkřížil čistě žlutý (AA) a čistě zelený (aa) hrách. Všichni potomci F1 byli Aa – žlutí. Pak zkřížil F1 × F1 (Aa × Aa):
| A | a | |
|---|---|---|
| A | AA | Aa |
| a | Aa | aa |
Prohlédni si výsledek v grafu: kolik políček připadne na každý genotyp.
Genotyp 1 : 2 : 1. Fenotyp 3 : 1 – tři žluté (AA, Aa, Aa), jedno zelené (aa).
Každý potomek je nový „hod kostkou“. Poměr se ukáže až u velkého počtu – Mendel počítal tisíce semen.
Mendel nebyl jen šťastný zahradník. Vymyslel přesná pravidla, jak se vlastnosti dědí, a zapsal je čísly. Platí pro hrách, myši i lidi. Dnes je známe jako Mendelovy zákony.
Projdeme zákony, výjimky z „úplné dominance“ a dědičnost vázanou na pohlaví – proto jsou hemofilií a daltonismem postiženi hlavně muži.
Ke každému typu dědičnosti si nejdřív vymysli příklad, pak otoč kartu.
Gen leží na X. Syn ho proto může zdědit jen od matky; od otce ho zdědí dcery.