Barva očí, krevní skupina, sklon k nemoci – všechno je zapsané v DNA. Ale jak se z „textu“ v jádře stane barva oka? DNA je kuchařka a buňka podle ní vaří bílkoviny. Ty pak tvoří barviva, enzymy, svaly.
Ukážeme celou cestu: od zkopírování DNA přes přepis do RNA až po složení bílkoviny. A co se stane, když je v kuchařce překlep – mutace.
Shrnutí: DNA → mRNA → bílkovina. Tomu se říká centrální dogma molekulární biologie.
Doplň páry bází.
Pomůcka: transkripce = přepis (opis textu), translace = překlad do jazyka aminokyselin – a ten „překladatel“ je ribozom.
Celý tvůj genom by vytištěný zaplnil stovky tlustých knih. Přesto ho zapisuje jen čtyřpísmenná abeceda. Jak se ze čtyř písmen dají napsat tisíce různých bílkovin?
Odpovědí je genetický kód. Porovnáme DNA a RNA, vysvětlíme, jak kód funguje, a ukážeme, co se stane při chybě.
| DNA | RNA | |
|---|---|---|
| cukr | deoxyribóza | ribóza |
| báze | A, T, G, C | A, U, G, C |
| řetězce | dvoušroubovice | obvykle jeden |
| párování | A–T, G–C | A–U, G–C |
| kde | hlavně v jádře | jádro i cytoplazma |
| úloha | trvalé uložení informace | přenos a překlad informace |
Proč trojice? Ze 4 písmen je 4 · 4 · 4 = 64 různých trojic. To stačí na 20 aminokyselin a signály start a stop. Dvojic by bylo jen 16 – málo.
Spoj pojmy – nejdřív odpověz, pak otoč.
Genová mutace změní písmena v genu (může změnit aminokyselinu). Chromozomová změní stavbu chromozomu. Genomová změní počet chromozomů – např. tři chromozomy 21 = Downův syndrom.
RNA thymin nemá. Při transkripci se proti A v DNA vkládá U.