Proč přestávají fungovat antibiotika? Proč má lední medvěd bílou srst? Proč jsou si člověk a šimpanz tak podobní? Všechno vysvětluje jedna myšlenka – evoluce přirozeným výběrem.
Myšlenku zveřejnil Charles Darwin v knize O vzniku druhů (1859). Ukážeme, jak výběr funguje krok za krokem a jak z něj vznikají nové druhy.
Klepej na kroky a představ si u toho bakterie a antibiotikum.
Dříve Jean-Baptiste Lamarck tvrdil, že se dědí získané vlastnosti: žirafa natahuje krk, krk se jí prodlouží a mláďata ho zdědí delší. To neplatí – co se naučíš nebo vytrénuješ, se do DNA nezapíše. Darwin: žirafy s delším krkem se narodily a měly víc potomků.
Člověk a šimpanz mají společného předka, který žil asi před 6–7 miliony let. Homo sapiens vznikl v Africe asi před 300 000 lety.
Šimpanz je náš „bratranec“, ne předek. Oba druhy se od společného předka vyvíjely každý svou cestou.
Evoluci nikdo nenatočil na video – trvá miliony let. Jak tedy víme, že proběhla? Podobně jako detektiv: ze stop. Kosti v horninách, stavba těla, vývoj zárodků i DNA ukazují na stejný příběh.
Projdeme důkazy evoluce a pak evoluci člověka od australopiteků po nás.
Ptej se: Mají orgány stejnou stavbu kostí (původ)? → homologie. Jen dělají totéž? → analogie. Roztřiď dvojice.
Prohlédni si, před kolika miliony let žili jednotliví zástupci (přibližně).
Stejné prostředí (rychlé plavání) vede k podobnému tvaru i u nepříbuzných skupin. Příbuznost prozradí stavba (plíce, srst, mléčné žlázy u delfína).