🩸 Krev a imunita

Krevní skupiny

O čem to je

Při transfuzi nelze dát krev komukoli. Kdyby lékař spletl skupinu, krvinky by se v těle příjemce shlukly a mohl by zemřít. Proč? Krvinky mají na povrchu „jmenovky“ a tělo cizí jmenovky napadá.

Nejdřív projdeme, z čeho krev je, pak krevní skupiny a Rh faktor – a nakonec to, jak tělo cizí částice pozná, tedy základ imunity.

Nové pojmy

Krevní plazmaTekutá část krve (asi 55 %), hlavně voda s rozpuštěnými látkami. Ve zbytku plavou krvinky.

Erytrocyty (červené krvinky)Krvinky bez jádra plné hemoglobinu – bílkoviny se železem, která přenáší kyslík. Žijí asi 120 dní.

Leukocyty a trombocytyLeukocyty (bílé krvinky) brání tělo. Trombocyty (krevní destičky) zastavují krvácení.

AntigenLátka (často na povrchu buňky), kterou imunitní systém rozpozná jako „vlastní“ nebo „cizí“ – jmenovka.

ProtilátkaBílkovina, která se přesně naváže na určitý antigen a označí ho ke zničení.

AglutinaceShlukování krvinek, když se na jejich antigeny navážou protilátky. Při transfuzi je životu nebezpečné.

Systém AB0

Skupina	Antigen na krvinkách	Protilátky v plazmě
A	A	anti-B
B	B	anti-A
AB	A i B	žádné
0	žádný	anti-A i anti-B

Pravidlo: v plazmě jsou vždy protilátky proti tomu antigenu, který člověk nemá.

Rh faktor

Rh faktorDalší antigen na erytrocytech (antigen D). Kdo ho má, je Rh+, kdo ne, Rh−. Protilátky proti němu si Rh− člověk vytvoří až po kontaktu s Rh+ krví.

Rh-inkompatibilita: matka Rh− čeká dítě Rh+. Při porodu se krev dítěte dostane k matce, ta si vytvoří protilátky. V dalším těhotenství by mohly napadat krvinky dalšího Rh+ plodu. Proto matka dostává po porodu ochrannou injekci (anti-D).

Proč nelze dát krev skupiny A člověku se skupinou B?

Člověk se skupinou B má v plazmě anti-A. Ty by se navázaly na antigen A darovaných krvinek a způsobily aglutinaci.

Proč je 0 Rh− univerzální dárce červených krvinek?

Jeho erytrocyty nemají žádný z antigenů A, B ani D. Protilátky příjemce nemají na co se navázat. Naopak AB Rh+ je univerzální příjemce – nemá anti-A ani anti-B.

Ověř se – zkus odpovědět a pak otoč karty.

skupina A – protilátky? – anti-B
skupina 0 – antigen? – žádný
skupina AB – protilátky? – žádné
univerzální dárce erytrocytů – 0 Rh−
riziková kombinace Rh – matka Rh−, plod Rh+

Srážení krve

Při poranění se destičky nalepí na ránu a uvolní faktory srážení.

Řetězem reakcí vznikne enzym trombin.

Trombin změní rozpustný fibrinogen na vláknitý fibrin.

Fibrinová síť zachytí krvinky – vznikne krevní sraženina.

✗Člověk se skupinou 0 má protilátky anti-0.

✓Skupina 0 nemá žádný antigen a má protilátky anti-A i anti-B.

Antigen „0“ neexistuje – 0 znamená „nic“. Proto lze 0 krvinky dát skoro komukoli.

V plazmě jsou protilátky proti antigenu, který člověk nemá. 0 Rh− je univerzální dárce erytrocytů, AB Rh+ univerzální příjemce. Riziko: matka Rh−, plod Rh+.

Armáda těla

O čem to je

Každou minutu se do tebe snaží dostat bakterie, viry a plísně. Většinou o tom ani nevíš, protože tvé tělo má armádu: hlídky na hranicích, pěchotu, která sežere vetřelce, a speciální jednotky, které si nepřítele pamatují roky.

Ta armáda žije v krvi. Proto si nejdřív řekneme, co krev obsahuje, a pak jak funguje imunita, očkování a co dělá HIV.

Nové pojmy

KrevDospělý má asi 5–6 litrů krve. Tvoří ji plazma (tekutina) a krvinky: erytrocyty (přenos kyslíku hemoglobinem, žijí asi 120 dní), leukocyty (obrana) a trombocyty (srážení).

KrvetvorbaVznik krvinek. U dospělého probíhá v červené kostní dřeni (např. v hrudní kosti, pánvi, obratlích).

Patogen a antigenPatogen je původce nemoci (bakterie, virus). Antigen je jeho „poznávací znak“, na který reaguje imunitní systém.

FagocytózaPohlcení a strávení vetřelce buňkou – „sežrání“.

Dvě linie obrany

	Nespecifická imunita	Specifická imunita
jaká je	vrozená, stejná proti všem	získaná, na konkrétní antigen
kdo	kůže, sliznice, fagocyty (neutrofily, makrofágy), zánět, horečka	B-lymfocyty, T-lymfocyty, protilátky
rychlost	okamžitě	napoprvé dny
paměť	ne	ano – paměťové buňky

Jednotky armády

Ke každé jednotce si řekni její úkol, pak otoč kartu.

neutrofily – nejčastější bílé krvinky, fagocytóza
makrofágy – pohlcují mikroby (fagocytóza), ukazují antigeny lymfocytům
B-lymfocyty – tvoří protilátky
T-lymfocyty – řídí imunitu (pomocné), ničí napadené buňky
paměťové buňky – pamatují si antigen – rychlá reakce příště

Průběh nákazy

Patogen projde kůží nebo sliznicí.

Fagocyty ho pohlcují, vzniká zánět (zarudnutí, otok) a třeba horečka.

Pomocné T-lymfocyty rozpoznají antigen a „zburcují“ ostatní.

B-lymfocyty tvoří protilátky, cytotoxické T-lymfocyty ničí napadené buňky.

Zůstanou paměťové buňky – příště je reakce rychlá a člověk často ani neonemocní.

Očkování a sérum

Aktivní a pasivní imunizaceAktivní – tělo si protilátky vytvoří samo (prodělaná nemoc, očkování); vzniká paměť. Pasivní – tělo dostane hotové protilátky (sérum, protilátky z mateřského mléka); působí hned, ale krátce.

Proč obvykle nedostaneš plané neštovice dvakrát?

Po první nemoci zůstanou paměťové buňky. Při druhém setkání imunita zareaguje tak rychle, že nemoc nepropukne.

Proč je AIDS tak nebezpečné?

HIV ničí pomocné T-lymfocyty, které řídí celou specifickou imunitu. Armáda ztratí velení a tělo podléhá i běžným infekcím.

✗Očkování je pasivní imunizace.

✓Očkování je aktivní imunizace.

Vakcína obsahuje antigen, ne hotové protilátky. Tělo si protilátky a paměťové buňky vytvoří samo.

Nespecifická imunita je vrozená (kůže, fagocyty), specifická cílí na antigen (B-lymfocyty → protilátky, T-lymfocyty) a má paměť. Očkování = aktivní imunizace. Krvinky vznikají v červené kostní dřeni.

🦴Opěrná a pohybová soustava🫀Oběhová a dýchací soustava