Zvedneš hrnek, uděláš krok, mrkneš. Pokaždé se někde v těle stáhne sval a zatáhne za kost. Sval umí jen jedno – zkrátit se. Natáhnout ho musí jiný sval nebo váha těla.
Ukážeme, jak je sval postavený od celku až po molekuly a jak přesně se stáhne. Pak pochopíš, proč při sprintu svaly „pálí“ a co dělá vápník jinde než v kostech.
sval → snopce → svalová vlákna → myofibrily → sarkomery → vlákna aktinu a myosinu.
Sarkomera je jako zip: hlavičky myosinu chytají vlákna aktinu a zasouvají je mezi sebe. Vlákna sama zůstávají stejně dlouhá, ale sarkomera se zkrátí. Když se zkrátí tisíce sarkomer, stáhne se celý sval.
Normálně sval získává ATP spalováním glukózy s kyslíkem. Při velké zátěži kyslík nestačí a sval jede „na dluh“ – vzniká kyselina mléčná (laktát), která se podílí na únavě svalu.
Je to jako zip nebo zasouvací stůl: díly zůstanou stejné, mění se jen jejich překryv.
Kost vypadá jako mrtvý kámen. Ve skutečnosti je to živá tkáň: roste, hojí se po zlomenině, mění tvar podle zátěže a vyrábí krev. Kostra dospělého má zhruba 206 kostí.
Podíváme se na kost zevnitř, jak roste do délky i do šířky, jak jsou kosti spojené a jak na ně navazují svaly.
Zkus nejdřív říct, co daná část dělá, pak kartu otoč.
| Spojení kostí | Pohyblivost | Příklad |
|---|---|---|
| kloub | pohyblivé | kolenní, ramenní |
| chrupavkou | málo pohyblivé | meziobratlové ploténky, spona stydká |
| švem (vazivem) | nepohyblivé | kosti lebeční klenby |
Kloub tvoří hlavice a jamka pokryté hladkou chrupavkou, kloubní pouzdro s mazem (synoviální tekutinou) a vazy, které kosti drží u sebe.
Páteř má 7 krčních, 12 hrudních a 5 bederních obratlů, pak kost křížovou a kostrč (obě ze srostlých obratlů).
Ke kosti se sval upíná šlachou. Sval se stáhne tak, že se v jeho drobných jednotkách – sarkomerách – zasunou vlákna bílkovin aktinu a myosinu. Spustí to vápenaté ionty Ca²⁺ a energii dodá ATP.
Achillova šlacha připojuje lýtkový sval k patní kosti. Zkřížené vazy v koleni drží stehenní a holenní kost.