Včera jsi šel spát ve dvě ráno. Dnes jsi strašně unavený. Řekneš si: „Kdybych byl včera šel spát dřív, teď bych nebyl unavený.“
Podmínka je v minulosti, ale následek je teď. Takové věty v životě říkáš často – o rozhodnutích, která tě ovlivňují dodnes. Angličtina na ně má smíšený kondicionál (mixed conditional): každá část věty dostane tvar podle toho, kdy se děje.
1. Minulost → teď. Něco se (ne)stalo dřív a projevuje se to dnes. If I had eaten breakfast, I wouldn't be hungry now. = Kdybych byl snídal, teď bych neměl hlad.
2. Pořád (vlastnost) → minulost. Něco platí trvale a kvůli tomu se něco (ne)stalo. If I spoke French, I would have understood him yesterday. = Kdybych uměl francouzsky (a to neumím pořád), byl bych mu včera rozuměl.
Roztřiď věty podle směru. U každé najdi, která část je v minulosti a která teď nebo pořád.
Hlad je teď (now), tak následek patří do přítomného tvaru would + infinitiv. would have been by mluvilo o minulosti.
Smíšený kondicionál je jako stavebnice z dílů, které už znáš z druhého a třetího kondicionálu. Stačí každou polovinu věty postavit zvlášť – podle toho, jestli mluví o minulosti, nebo o přítomnosti.
| Typ | If-část | Hlavní věta | Příklad |
|---|---|---|---|
| minulost → přítomnost | had + 3. tvar | would + infinitiv | If I had studied medicine, I would be a doctor now. |
| přítomnost → minulost | past simple | would have + 3. tvar | If I spoke French, I would have understood him. |
Doplň. Hledej v každé větě slova jako now nebo yesterday – prozradí ti časovou rovinu.
V if-části nikdy není would. Minulá podmínka = had + 3. tvar.