Česky říkáš „když jsem byl malý“, „když prší, zůstanu doma“ a „nevím, jestli přijde“. Němčina má pro tyhle významy tři různá slova: als, wenn a ob.
Spojují dvě věty do jedné a ve vedlejší větě posílají sloveso na konec, stejně jako weil a dass, které už znáš.
| význam | spojka | příklad |
|---|---|---|
| jednou v minulosti | als | Als ich in Berlin war, sah ich das Brandenburger Tor. (Když jsem byl v Berlíně, viděl jsem Braniborskou bránu.) |
| opakovaně v minulosti (vždy když) | wenn | Immer wenn ich krank war, las ich. (Vždycky když jsem byl nemocný, četl jsem.) |
| přítomnost, budoucnost | wenn | Wenn ich nach Hause komme, esse ich. (Když přijdu domů, najím se.) |
| podmínka (pokud) | wenn | Wenn du Zeit hast, ruf mich an. (Jestli máš čas, zavolej mi.) |
| jestli ano, nebo ne (otázka) | ob | Weißt du, ob der Laden offen ist? (Víš, jestli je obchod otevřený?) |
Ve vedlejší větě jde osobní tvar slovesa na konec. Když vedlejší věta stojí na začátku, hlavní věta začíná hned slovesem: Wenn es regnet, bleibe ich zu Hause. (Když prší, zůstanu doma.) Celá vedlejší věta totiž zabírá první místo.
Jedna událost v minulosti (gestern) → als. wenn by znamenalo „vždycky, když“.
Česká slova „když“ a „jestli“ mají každé víc významů. Němčina je přesnější a pozná, který význam myslíš. Stačí si u každé věty položit tři otázky.
Angličtina to má podobně: when (jednou) ~ als, whenever/if ~ wenn, whether ~ ob. Kdo umí anglicky, má výhodu.
Když otázka začíná tázacím slovem (wo, wann, warum, wie…), použiješ to slovo místo ob. Sloveso jde opět na konec: Wo wohnt er? → Ich weiß nicht, wo er wohnt. (Nevím, kde bydlí.) ob je jen pro otázky, na které se odpovídá ano/ne.
Tady „jestli“ znamená „zda“, jde o nepřímou otázku → ob. wenn je jen pro podmínku a čas.
Vedlejší věta zabírá první místo, takže sloveso hlavní věty musí přijít hned za čárkou.