Víš, že 2³ = 8. Ale co když znáš výsledek 8 a základ 2 a ptáš se: na kolikátou musím 2 umocnit? Na tuhle otázku odpovídá logaritmus.
Používá se všude, kde se věci násobí: za kolik let se zdvojnásobí úspory, kolikrát silnější je zemětřesení (Richterova stupnice), jak hlasitý je zvuk (decibely), jak kyselý je roztok (pH).
Procvič si to. Na kartičce je otázka, otoč ji a zkontroluj odpověď.
Kladné číslo umocněné na cokoli je vždy kladné. Proto nikdy nedostaneš 0 ani záporné číslo – a logaritmus nuly ani záporného čísla neexistuje.
5 na kolikátou je 1? Na nultou: 5⁰ = 1. Logaritmus jedničky je při každém základu 0.
Logaritmus a exponenciální funkce jsou navzájem inverzní – jedna dělá opak druhé. Jejich grafy jsou souměrné podle přímky y = x.
Než existovaly kalkulačky, násobili inženýři velká čísla pomocí logaritmických tabulek a logaritmického pravítka. Trik: logaritmus mění násobení na sčítání, které je mnohem snazší.
Dnes ta pravidla potřebuješ k úpravám výrazů a k řešení rovnic, kde je neznámá v exponentu.
| Pravidlo | Proč platí | Příklad |
|---|---|---|
| logₐ (x · y) = logₐ x + logₐ y | při násobení mocnin se exponenty sčítají | log 2 + log 50 = log 100 = 2 |
| logₐ (x / y) = logₐ x − logₐ y | při dělení se exponenty odčítají | log₂ 32 − log₂ 4 = log₂ 8 = 3 |
| logₐ xⁿ = n · logₐ x | mocnina mocniny exponenty násobí | log₂ 8 = log₂ 2³ = 3 · log₂ 2 = 3 |
| logₐ 1 = 0, logₐ a = 1 | a⁰ = 1, a¹ = a | log₅ 1 = 0 |
Logaritmus mění součin na součet. Pro součet žádné pravidlo neexistuje: log 1 + log 1 = 0, ale log 2 ≠ 0.
Logaritmus „stlačí“ obrovská čísla na malá. Podívej se: čísla 10 až 1 000 000 se liší statisíckrát, jejich logaritmy jen o pár jednotek. Proto se jím měří hlasitost nebo síla zemětřesení.