Složíš papír napůl – má 2 vrstvy. Znovu – 4. Potřetí – 8. Po deseti přeloženích by měl 1024 vrstev. Každý krok násobí stejným číslem. Tak rostou bakterie, úspory v bance i šíření zprávy po internetu.
Takový růst popisuje exponenciální funkce. A naopak pokles „pořád na polovinu“ – rozpad radioaktivních látek, chladnutí čaje – také.
Proč a ≠ 1? Protože 1ˣ = 1 pro každé x – žádný růst ani pokles, jen konstanta. Taková funkce se exponenciální nenazývá.
Podívej se na sloupce. Každý je dvakrát delší než předchozí. A pod nulou: 2⁰ = 1, 2⁻¹ = 1/2, 2⁻² = 1/4 – pořád kladné, jen se blíží nule.
Ptáš se: kolikrát musím násobit dvojkou, abych dostal 32? 2, 4, 8, 16, 32 – pětkrát. x = 5.
x není činitel, ale exponent. Nehledáš, kolikrát se 2 vejde do 32, ale kolikrát musíš 2 vynásobit samo sebou.
Za kolik let se úspory zdvojnásobí? Kdy klesne radioaktivita na bezpečnou úroveň? Na to musíš umět řešit rovnice, kde je neznámá v exponentu.
Mnoho takových rovnic vyřešíš jedním trikem: obě strany přepíšeš jako mocninu stejného čísla.
| Pravidlo | Příklad |
|---|---|
| a⁰ = 1 | 5⁰ = 1 |
| a⁻ⁿ = 1/aⁿ | 1/9 = 1/3² = 3⁻² |
| (aʳ)ˢ = aʳ·ˢ | 4ˣ = (2²)ˣ = 2²ˣ |
| aʳ · aˢ = aʳ⁺ˢ | 5ˣ⁺¹ = 5ˣ · 5 |
Obecně: počáteční množství · (násobitel)^(počet kroků). Úrok 10 % = násobitel 1,1. Pokles o 20 % = násobitel 0,8.
Podívej se, jak se 10 000 Kč s úrokem 10 % mění rok po roce. Přírůstek je každý rok větší – úrok se počítá i z dřívějších úroků.
Exponent neříká „krát kolik“, ale „kolikrát se násobí“. 4² = 16, ne 8. Převedením na základ 2 vyjde 2x = 3.