Budoucnost už francouzsky umíš říct pomocí aller + infinitiv: Je vais manger. = Budu jíst / Jdu jíst. To je futur proche, blízká budoucnost.
Pro plány, předpovědi a sliby má francouzština ještě jeden čas: futur simple. Najdeš ho v předpovědi počasí, v horoskopu i ve slibech: Je t’écrirai. = Napíšu ti.
| parler | finir | prendre | |
|---|---|---|---|
| je | parlerai | finirai | prendrai |
| tu | parleras | finiras | prendras |
| il / elle | parlera | finira | prendra |
| nous | parlerons | finirons | prendrons |
| vous | parlerez | finirez | prendrez |
| ils / elles | parleront | finiront | prendront |
Koncovky si snadno zapamatuješ: jsou to skoro tvary slovesa avoir (ai, as, a, (av)ons, (av)ez, ont).
Koncovky jsou u všech sloves stejné. Mění se jen kmen, vždy končí na -r.
| infinitiv | kmen | příklad |
|---|---|---|
| être | ser- | je serai |
| avoir | aur- | j’aurai |
| aller | ir- | j’irai |
| faire | fer- | je ferai |
| venir | viendr- | je viendrai |
| pouvoir | pourr- | je pourrai |
| vouloir | voudr- | je voudrai |
| devoir | devr- | je devrai |
| voir | verr- | je verrai |
| savoir | saur- | je saurai |
Neosobní slovesa: il faut → il faudra (bude třeba), *il pleut → il pleuvra* (bude pršet).
U sloves na -re se koncové e vypustí. aller má zvláštní kmen ir-.
Je konec školního roku a Camille píše kamarádce, co bude dělat o prázdninách. Celý její dopis je o budoucnosti. Uvidíš, kdy použít futur simple, kdy aller + infinitiv, a jednu velkou past, ve které se čeština a francouzština liší.
Chère Inès, cet été, je partirai en Bretagne avec mes parents. Nous ferons du vélo et nous visiterons Saint-Malo. S’il fait beau, j’irai à la plage tous les jours. Quand je serai là-bas, je t’enverrai des photos. Je te téléphonerai en août !
= Milá Inès, letos v létě odjedu s rodiči do Bretaně. Budeme jezdit na kole a navštívíme Saint-Malo. Jestli bude hezky, budu každý den chodit na pláž. Až tam budu, pošlu ti fotky. Zavolám ti v srpnu!
| česky | francouzsky |
|---|---|
| Jestli bude pršet, zůstanu doma. | S’il pleut, je resterai à la maison. |
| Až budu velký, budu lékař. | Quand je serai grand, je serai médecin. |
Často jde obojí. Futur proche (je vais partir) zní hovorověji a hodí se pro věci blízké nebo už jisté. Futur simple (je partirai) se hodí pro vzdálenější plány, sliby, předpovědi a psaný text.
Otoč kartičku a zkontroluj tvar.
Po si (jestli) nikdy nedáváš budoucí čas, ale přítomný. A si + il se stahuje na s’il.