👑 Franská říše a Svatá říše římská

Od Franků k říši

O čem to je

Francie a Německo, dva největší státy dnešní EU, mají společného „otce“ – Karla Velikého. Jeho říše se rozpadla na tři části a z nich vyrostla Francie, Německo a Itálie. A k tomu Svatá říše římská, do níž patřily i české země.

Pochopíš, jak se z germánského kmene stala největší říše Západu a proč byl pro ni tak důležitý papež.

Nové pojmy

FrankovéGermánský kmen, který po pádu Říma ovládl Galii (dnešní Francii) a okolí.
DynastiePanovnický rod. U Franků: nejdřív Merovejci, pak Karlovci.
MajordomusSprávce královského dvora. U pozdních Merovejců měl skutečnou moc on, ne slabí králové.
Papežský státÚzemí ve střední Itálii, kterému světsky vládl papež (do roku 1870).
Svatá říše římskáŘíše vzniklá roku 962, hlavně na území Německa. Její panovník nesl titul římského císaře. Patřily do ní i české země. Zanikla roku 1806.

Krok za krokem

Chlodvík (z rodu Merovejců) sjednotil Franky a přijal katolický křest. Získal tím podporu církve a Římanů v Galii.
Majordomus Karel Martel zastavil Araby postupující ze Španělska u Poitiers (732).
Jeho syn Pipin III. Krátký sesadil posledního Merovejce a s papežovým souhlasem se stal králem (751). Na oplátku daroval papeži území v Itálii – Pipinova donace → Papežský stát.
Karel Veliký rozšířil říši od Pyrenejí po Labe. O Vánocích roku 800 ho papež Lev III. v Římě korunoval císařem.
Jeho vnuci si roku 843 říši rozdělili Verdunskou smlouvou: západ (→ Francie), východ (→ Německo), střed s Itálií.
Východofranský král Ota I. porazil Maďary na řece Lech (955) a roku 962 se stal císařem → Svatá říše římská.

Vyzkoušej si to

Spáruj vnuky Karla Velikého s částmi říše: otoč kartičky.

  • Karel Holý – západní část (→ Francie)
  • Ludvík Němec – východní část (→ Německo)
  • Lothar – střední část a císařský titul
Proč bylo spojenectví Franků s papežem výhodné pro obě strany?
Papež potřeboval ochránce proti Langobardům v Itálii. Frankové potřebovali, aby jejich moc posvětila církev (Pipin jako nový král, Karel jako císař). Papež dostal území, Frankové legitimitu.
Co byla karolinská renesance?
Kulturní rozkvět za Karla Velikého: zakládal školy při klášterech, dal opisovat antické knihy, zavedl úhledné písmo (karolinská minuskula) – předka našich malých písmen.
✗Svatou říši římskou založil Karel Veliký.
✓Karel Veliký byl císařem (800), ale Svatá říše římská se počítá od korunovace Oty I. roku 962.

Karlova říše se roku 843 rozpadla. Ota I. obnovil císařský titul pro východní (německou) část.

Merovejci (Chlodvík) → Karel Martel (Poitiers 732) → Pipin III. (751, Papežský stát) → Karel Veliký císařem (800) → Verdunská smlouva (843) → Ota I. (Lech 955, císař 962) = Svatá říše římská.

Spor císaře a papeže

O čem to je

Kdo je víc – král, nebo církev? Dnes je jasné, že stát a církev jsou oddělené. Ve středověku se o to vedl dlouhý a tvrdý spor. Jeho vrcholem byl obraz císaře, který tři dny stojí bos ve sněhu před hradem a prosí papeže o odpuštění.

Ukážeme si, odkud spor vzešel, jak probíhal a jak skončil kompromisem, který oddělil duchovní a světskou moc.

Nové pojmy

Svatá říše římskáŘíše vzniklá roku 962 (Ota I.), jejíž panovník byl římským císařem.
InvestituraSlavnostní dosazení biskupa nebo opata do úřadu – předání prstenu a berly (biskupské hole).
Klatba (exkomunikace)Vyloučení z církve. Pro panovníka nebezpečné: poddaní mu pak nemuseli být věrní.
KonkordátSmlouva mezi papežem a státem.

Proč spor vznikl

Biskupové a opati vlastnili obrovská území a byli zároveň úředníky panovníka. Císaři je proto dosazovali sami – chtěli věrné lidi. Církev ale chtěla být nezávislá a dosazovat své lidi podle vlastních pravidel.

Průběh krok za krokem

1075 – papež Řehoř VII. v dokumentu Dictatus papae prohlásí, že papež stojí nad panovníky a jen církev smí dosazovat biskupy.
Císař (zatím římský král) Jindřich IV. to odmítne a prohlásí papeže za sesazeného.
Papež dá Jindřicha do klatby. Německá knížata se od krále odvracejí.
1077 – Canossa: Jindřich jde do Itálie a tři dny čeká v kajícném rouchu před hradem, kde je papež. Ten klatbu zruší.
Spor pokračuje dál další desítky let.
1122 – Wormský konkordát: kompromis.

Vyzkoušej si to

Projdi osu: od vzniku říše po kompromis uplynulo 160 let.

  • 962 Ota I. císařem
  • 1075 Řehoř VII. – Dictatus papae
  • 1077 Canossa
  • 1122 Wormský konkordát
Co přesně rozhodl Wormský konkordát?
Biskupa volí církev a duchovní moc (prsten a berlu) mu předává církev. Světskou moc nad majetkem (symbol žezlo) mu předává panovník. Obě strany tak něco získaly.
Proč byla klatba pro Jindřicha IV. tak nebezpečná?
Knížata říše mu přestala být povinna věrností a hrozila, že zvolí nového krále. Jindřich tedy do Canossy nešel z pokory, ale aby zachránil trůn.
✗Canossa znamenala, že papež spor definitivně vyhrál.
✓Jindřich klatbu zrušil a vrátil se k moci. Spor trval až do Wormského konkordátu (1122) a skončil kompromisem.

„Jít do Canossy“ dnes znamená ponížit se – ale politicky to byl Jindřichův chytrý tah.

Boj o investituru = kdo dosazuje biskupy. Řehoř VII. (Dictatus papae 1075) × Jindřich IV., Canossa 1077. Wormský konkordát 1122: duchovní moc (prsten, berla) od církve, světská (žezlo) od panovníka.
🕌Stěhování národů, Byzanc a islám✝️Slované, Sámo a Velká Morava