5. července je státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Připomíná, jak na Moravu v 9. století přišli dva bratři ze Soluně a přinesli první slovanské písmo. Stalo se to ve Velkomoravské říši – prvním velkém státě Slovanů na našem území.
Projdeme cestu od příchodu Slovanů přes Sámovu říši až po vzestup a pád Velké Moravy.
Kolem roku 623 se Slované vzbouřili proti Avarům. Vedl je Sámo, franský kupec. Zvolili ho za krále. Jeho kmenový svaz odrazil i Franky v bitvě u Wogastisburgu (631). Po Sámově smrti (asi 658) se svaz rozpadl. Víme o něm z Fredegarovy kroniky.
V 9. století vzniklo na Moravě silné knížectví. Kníže Mojmír I. kolem roku 833 připojil Nitransko (dnešní západní Slovensko). Vznikla Velká Morava.
Kníže Rostislav se bál vlivu Franků, jejichž kněží Moravu christianizovali latinsky. Požádal byzantského císaře o učitele. Roku 863 přišli bratři Konstantin (později Cyril) a Metoděj.
Konstantin vytvořil písmo hlaholici a přeložil liturgické knihy do staroslověnštiny. Napsal také báseň Proglas – předmluvu k překladu evangelia.
Metoděj se stal arcibiskupem. Papež roku 880 bulou Industriae tuae povolil staroslověnskou liturgii. Za knížete Svatopluka měla říše největší rozsah (i Čechy, Slezsko, Panonie). Po smrti Metoděje (885) byli jeho žáci vyhnáni a odešli do Bulharska. Kolem roku 906 Velká Morava zanikla pod útoky Maďarů.
Projdi osu. Data s „asi“ přesně neznáme.
Cyrilice vychází hlavně z řeckého písma, hlaholice je původní Konstantinův výtvor.
Velká Morava nezanechala vlastní kroniku. Jak tedy víme, že existovala a jak vypadala? Z kopání v zemi a ze zpráv sousedů. Tady se podíváme na dějiny Slovanů očima historika: odkud to víme a co z toho zůstalo.
Tento přístup se hodí u maturity: umět říct nejen fakta, ale i pramen.
Otoč kartičky – vlevo pramen, vpravo co nám říká.
V Čechách se slovanská liturgie udržela jen omezeně (Sázavský klášter v 11. st.), ale centrem se stalo Bulharsko.