Po pádu Západořímské říše (476) se římský svět rozpadl na tři části, které existují v nějaké podobě dodnes: katolický Západ, pravoslavný Východ a islámský svět. Když se podíváš na dnešní mapu náboženství v Evropě a Středomoří, vidíš stopy raného středověku.
Pochopíš, jak tyto tři okruhy vznikly, čím se lišily a co si navzájem předaly.
| Latinský západ | Byzanc | Islámský svět | |
|---|---|---|---|
| centrum | Řím (papež), franská říše | Konstantinopol | Mekka, Damašek, Bagdád, Córdoba |
| jazyk | latina | řečtina (od 7. st.) | arabština |
| víra | křesťanství (později katolické) | křesťanství (později pravoslavné) | islám |
| vládce | králové, papež | císař | chalífa |
Roztřiď pojmy do správného světa.
Východní a západní křesťané mluvili jinými jazyky, měli jiné obřady a spory o moc: měl mít hlavní slovo papež v Římě, nebo patriarcha v Konstantinopoli? Roku 1054 se vzájemně vyloučili z církve – velké schizma. Vznikla katolická a pravoslavná církev.
Obyvatelé východu mluvili řecky odjakživa. Byzantinci si přesto říkali „Římané“.
Evropské právo vychází z římského zákoníku, který dal sepsat byzantský císař. Číslice a slova jako algebra, alkohol nebo cukr k nám přišly přes Araby. Raný středověk není „temná doba“ – na Východě byla vzdělanost na vrcholu.
Projdeme vývoj Byzance a islámu po krocích a ukážeme, co Evropě daly.
Pět pilířů islámu – povinnosti muslima: vyznání víry, modlitba (5× denně), almužna, půst v měsíci ramadánu, pouť do Mekky (hadždž).
Projdi osu. Všimni si, že Byzanc trvala ještě téměř 400 let po schizmatu.
Obě slova souvisí s Mekkou, ale znamenají opačný směr i jinou věc.