Představ si, že jsi ryba a chceš žít na souši. Vyschneš, nemůžeš dýchat žábrami a tvá vajíčka bez vody zahynou. Obojživelníci tenhle krok udělali napůl, plazi celý.
Pochopíš, proč žáby musí na jaře k rybníku, zatímco ještěrka klade vejce do suché hlíny – a co přesně plazi „vynalezli“.
| Obojživelníci | Plazi | |
|---|---|---|
| kůže | holá, se žlázami, dýchá | suchá, šupiny |
| dýchání | plíce + kůže (larvy žábry) | jen plíce |
| srdce | 2 síně + 1 komora (3 oddíly) | 2 síně + neúplně přepažená komora |
| vejce | bez obalů, ve vodě | amniotické, na souši |
| vývoj | proměna (pulec) | přímý |
| oplození | většinou vnější | vnitřní |
| vylučování dusíku | močovina | kyselina močová – šetří vodu |
Krokodýli jsou výjimka: mají komoru úplně přepaženou – srdce se 4 oddíly jako ptáci.
Šupiny proti vysychání, dýchání jen plícemi, vnitřní oplození, amniotické vejce a vylučování kyseliny močové (skoro bez vody). Plazi jsou proto první amniota – obratlovci, jejichž vejce nepotřebuje vodu.
Roztřiď znaky.
Plíce obojživelníků jsou jednoduché a nestačí. Proto musí mít kůži stále vlhkou.
Slepýš vypadá jako had, mlok jako ještěrka a krokodýl je příbuznější vrabci než ještěrce. U obojživelníků a plazů vzhled často klame. Tady se naučíš řády a jejich typické zástupce, včetně těch z Česka.
Pro pořádek nejdřív připomeneme, čím se obě třídy liší.
Roztřiď řády do tříd.
Otoč karty a zkus nejdřív odpovědět.
Krokodýli, dinosauři a ptáci patří do jedné větve (archosauři). Proto jsou krokodýli nejbližší žijící příbuzní ptáků – bližší než ještěři nebo želvy.
Má oční víčka a stavbu těla ještěra. Nohy během vývoje druhu ztratil, stejně jako hadi – nezávisle na nich.