Husy přelétají Himálaj ve výškách, kde člověk bez kyslíkové masky sotva chodí. Pták při letu spotřebuje obrovské množství energie, a tedy i kyslíku. Jeho tělo je proto přestavěné na létající stroj: lehké, výkonné a s geniálními plícemi.
Ukážeme, jak funguje ptačí dýchání a co všechno se kvůli letu v ptačím těle změnilo.
Sleduj jeden „doušek“ vzduchu. Potřebuje dva nádechy a dva výdechy, než projde celým tělem. Klepej na kroky.
Výsledek: plícemi proudí vzduch jedním směrem a čerstvý vzduch je v nich při nádechu i výdechu. Krev se okysličuje pořád – proto dvojité dýchání.
Stěny vaků jsou tenké a nemají síť drobných cév pro výměnu plynů. Fungují jako měchy.
Pták je dinosaurus, který přežil. Zní to jako vtip, ale je to vědecký závěr. Fosilie ukazují celou řadu přechodů od opeřených dinosaurů po dnešní ptáky.
Projdeme znaky ptáků soustavu po soustavě, rozdělíme je na krmivé a nekrmivé a naučíme se hlavní řády.
U každé karty si nejdřív zkus znak vybavit.
Sovy nestravitelné zbytky (kosti, chlupy) vyvrhují zobákem jako vývržky.
| Řád | Příklad |
|---|---|
| pěvci (nejpočetnější řád) | vrabec, kos, sýkora |
| dravci | káně, jestřáb |
| sovy | puštík, sova pálená |
| hrabaví | koroptev, bažant |
| vrubozobí | kachna divoká, labuť |
| šplhavci | strakapoud, datel |
| běžci | pštros |
Archaeopteryx žil v juře (druhohory, asi před 150 miliony let). Měl peří a křídla, ale také zuby, drápy na křídlech a dlouhý kostěný ocas. Ptáci sdílejí s teropody stavbu kostry, duté kosti a vzdušné vaky.
Pták hledá potravu hlavně očima, často z výšky. Dravci vidí několikrát ostřeji než člověk.