🐠 Ostnokožci, strunatci a ryby

Znaky strunatců

O čem to je

Hvězdice, kopinatec, mihule, žralok a kapr. Od mořského dna po rybník. Spojuje je příběh, jak vznikla páteř – osa těla, kterou máš i ty.

Začneme ostnokožci, nejbližšími bezobratlými příbuznými strunatců, a dojdeme k rybám. Uvidíš, které znaky máš společné s rybou – a že některé jsi měl jen jako zárodek.

Nové pojmy

DruhoústíSkupina živočichů, u jejichž zárodku se z prvního otvoru stane řitní otvor a ústa vzniknou nově. Patří sem ostnokožci a strunatci.

OstnokožciMořští druhoústí bezobratlí. Dospělci mají pětipaprsčitou souměrnost, pod kůží vápenitou kostru s ostny a ambulakrální soustavu.hvězdice, ježovka, sumýš

Ambulakrální soustavaSíť kanálků s mořskou vodou. Tlakem vody se natahují drobné panožky s přísavkami, kterými se ostnokožec pohybuje.

Struna hřbetní (chorda)Pružná tyčka podél hřbetu, která zpevňuje tělo. U obratlovců ji později nahradí páteř.

Čtyři znaky strunatců

Strunatec má aspoň v některém stadiu vývoje všechny čtyři:

struna hřbetní (chorda)
nervová trubice na hřbetní straně (u člověka mícha a mozek)
žaberní štěrbiny v hltanu
svalnatý ocas za řitním otvorem

U člověka jsou žaberní štěrbiny a ocas jen v embryonálním vývoji – pak zaniknou nebo se přestaví.

Od jednoduchých ke složitým

Ke každé skupině si nejdřív řekni, co o ní víš, pak kartu otoč.

ostnokožci – druhoústí bezobratlí, pětipaprsčitá souměrnost, ambulakrální soustava
pláštěnci – sumky – struna jen u larvy
bezlebeční – kopinatec – struna celý život
kruhoústí – mihule – bez čelistí
paryby – žraloci, rejnoci – chrupavčitá kostra
ryby – kostnatá kostra, skřele, plynový měchýř

Ryby

SkřeleKostěné víčko, které u kostnatých ryb kryje žábry.

Plynový měchýřVak s plynem v těle ryby. Změnou množství plynu ryba mění vztlak – vznáší se v různé hloubce.

Srdce ryby má 1 síň a 1 komoru a protéká jím jen odkysličená krev. Krev jde ze srdce do žaber a odtud do těla – jeden okruh. Proud vody v okolí ryba vnímá postranní čárou.

Kopinatec má strunu hřbetní celý život, sumka jen jako larva. Jsou to strunatci?

Ano, oba. Strunatcem je každý, kdo znaky má aspoň v některém stadiu. Sumka (pláštěnec) je má jako larva, kopinatec (bezlebečný) celý život.

Proč je hvězdice blíž člověku než krabovi?

Hvězdice i člověk jsou druhoústí – zárodek se vyvíjí stejně. Krab je členovec, patří mezi prvoústé.

✗Člověk nemá s rybami nic společného, žábry nikdy neměl.

✓Lidský zárodek má žaberní štěrbiny (oblouky) v hltanu – pak se přestaví.

Je to společný znak všech strunatců. Z žaberních oblouků se u člověka vyvine např. část hrtanu a kůstky středního ucha.

Strunatec = chorda + hřbetní nervová trubice + žaberní štěrbiny + ocas, aspoň v některém stadiu. Ostnokožci jsou druhoústí bezobratlí s ambulakrální soustavou. Rybí srdce: 1 síň + 1 komora.

Ryby v číslech

O čem to je

Žralok a kapr jsou oba „ryby“ v běžné řeči. Biolog ale vidí dvě různé skupiny: paryby s kostrou z chrupavky a kostnaté ryby. Liší se kostrou, dýcháním i rozmnožováním.

Postavíme vedle sebe všechny vodní strunatce – od mihule po štiku – a projdeme, jak funguje rybí tělo. Na začátku nezapomeneme ani na ostnokožce.

Nové pojmy

StrunatciŽivočichové, kteří mají aspoň v některém stadiu strunu hřbetní (chordu) – pružnou tyčku podél hřbetu, nervovou trubici na hřbetě, žaberní štěrbiny v hltanu a ocas za řitním otvorem.

ObratlovciStrunatci, u kterých strunu nahradila páteř z obratlů a mají lebku.

ČelistiPohyblivé kosti nebo chrupavky úst, kterými zvíře kouše. Kruhoústí (mihule) je nemají – mají přísavná ústa.

ChrupavkaPružná, ohebná tkáň – jako máš v uchu nebo na špičce nosu. Je měkčí než kost.

Vnější a vnitřní oplozeníPři vnějším se vajíčka a spermie potkají ve vodě. Při vnitřním samec předá spermie do těla samice.

Paryby a kostnaté ryby

Znak	Paryby	Kostnaté ryby
kostra	chrupavčitá	kostěná
krytí žaber	žaberní štěrbiny volně, bez skřelí	skřele
vztlak	bez plynového měchýře, velká játra s tukem	plynový měchýř
oplození	vnitřní	většinou vnější
příklady	žralok, rejnok, chiméra	kapr, štika, losos

Roztřiď zvířata.

Tělo ryby v tabulce

Soustava	Ryby
srdce	1 síň + 1 komora (odkysličená krev)
krevní oběh	jeden okruh: srdce → žábry → tělo
dýchání	žábry; voda a krev tečou proti sobě (protiproud)
smysly	postranní čára – vnímá proudění a tlak vody
oplození	většinou vnější

Další skupiny ve vodě

ostnokožci (hvězdice, ježovky) – druhoústí bezobratlí, pětipaprsčitá souměrnost, pohyb ambulakrální soustavou (kanálky s vodou a panožkami)
pláštěnci (sumka) – struna jen u larvy
bezlebeční (kopinatec) – struna celý život
kruhoústí (mihule) – bez čelistí

Jak se žralok udrží ve vodě bez plynového měchýře?

Má velká játra s tukem (olejem), který je lehčí než voda, a vztlak mu dává i pohyb ploutví.

Proč se rybí srdci říká „žilní“?

Protéká jím jen odkysličená krev z těla. Srdce ji pošle do žaber, tam se okysličí a jde rovnou do těla – zpět do srdce se vrací odkysličená.

✗Srdce ryby má dvě komory jako srdce savce.

✓Rybí srdce má jednu síň a jednu komoru.

Ryby mají jediný krevní okruh, takže stačí jedna pumpa. Dva okruhy (a víc oddílů) mají až suchozemští obratlovci.

Paryby: chrupavka, bez skřelí a plynového měchýře, vnitřní oplození. Kostnaté ryby: kost, skřele, plynový měchýř, většinou vnější oplození. Kruhoústí nemají čelisti.

🦋Hmyz🐊Obojživelníci a plazi