Ema se narodí. V roce udělá první krůčky, ve třech letech si hraje „na mámu“, v šesti jde do školy. Ve dvanácti se jí mění tělo a ve sedmnácti řeší, kým vlastně chce být. Za dalších padesát let bude babičkou.
Člověk se mění celý život. Vývojová psychologie popisuje, co je pro které období typické. Pomáhá rodičům, učitelům i tobě pochopit, proč se ti teď honí hlavou otázky „kdo jsem?“.
| období | přibližný věk | co je typické |
|---|---|---|
| novorozenecké | první měsíc | přizpůsobení životu mimo tělo matky |
| kojenecké | do 1 roku | vazba na matku, sedí, leze |
| batolecí | 1–3 roky | chůze, první slova, „já sám!“ |
| předškolní | 3–6 let | hra „na něco“, otázky „proč?“ |
| mladší školní | 6–11 let | škola, pravidla, kamarádi |
| pubescence | asi 11–15 let | tělesné změny puberty, výkyvy nálad |
| adolescence | asi 15–20 let | hledání identity, volba povolání |
Zařaď každou událost do správného období života. Představ si přitom Emu.
Psycholog Erik Erikson tvrdil, že v každém období řešíme jeden hlavní konflikt – krizi. Dobré vyřešení posílí, špatné nás může zatěžovat dál.
Jak se mění samotné myšlení dítěte, popsal Jean Piaget: od poznávání smysly a pohybem (do 2 let) přes egocentrické myšlení předškoláka a logiku na konkrétních věcech školáka až k abstraktnímu myšlení od asi 11 let.
Erikson popsal krize i pro dospělost a stáří: vztahy, péče o další generaci, bilancování života.
Nalij stejné množství vody do nízké široké sklenice a do vysoké úzké. Pětileté dítě skoro jistě řekne, že ve vysoké je vody víc. Osmileté se zasměje: „Je to stejné, jen jsi to přelil.“
Děti nejsou „hloupější dospělí“ – jejich myšlení funguje jinak. Švýcarský psycholog Jean Piaget popsal, jak se myšlení vyvíjí po stadiích. Erik Erikson zase popsal, co člověk řeší citově. Obojí pomáhá dětem rozumět a správně je učit.
Projdi si časovou osu – čísla jsou věk dítěte. Zkus si ke každému stadiu vybavit dítě, které znáš.
Období života jdou za sebou takto: kojenecké (do 1 roku), batolecí (1–3, chůze a řeč), předškolní (3–6), mladší školní (6–11), pubescence (asi 11–15) a adolescence (asi 15–20). V každém období řeší člověk podle Erika Eriksona jednu hlavní krizi (konflikt):
Mozek dítěte ještě neumí udržet v hlavě, že se změnil jen tvar. Po sedmém roce to zvládne samo.