😰 Motivace, emoce a stres

Před maturitou

O čem to je

Petra má za měsíc maturitu. Trochu nervozity ji žene k učení – dělá si plán a jde to. Týden před zkouškou ale nespí, buší jí srdce a nic si nepamatuje. Co se s ní děje?

Zažívá stres. Ten je někdy užitečný, jindy škodí. Když víš, jak stres funguje a co s ním dělat, zvládneš zkoušky, závody i těžká období v životě.

Nové pojmy

StresReakce těla a mysli na zátěž nebo ohrožení. Tělo se připraví „bojovat nebo utéct“: zrychlí se srdce i dech, napnou se svaly.Buší ti srdce, když jdeš k tabuli.
StresorTo, co stres vyvolá.Zkouška, hádka, nemoc, hluk, přestěhování.
EustresPozitivní, přiměřený stres. Povzbudí a zlepší výkon.Lehká tréma před zápasem, díky které se soustředíš.
DistresNegativní, nadměrný nebo dlouhý stres. Výkon zhoršuje a škodí zdraví.Týdny bez spánku před zkouškou.

Jak tělo reaguje: tři fáze

Lékař Hans Selye zjistil, že při dlouhé zátěži tělo prochází třemi fázemi:

Poplach – tělo se zmobilizuje: buší srdce, zrychlí se dech, vyplaví se stresové hormony.
Rezistence (odolávání) – tělo se zátěži brání a přizpůsobí se. Navenek to vypadá, že je vše v pořádku.
Vyčerpání – když zátěž trvá moc dlouho, síly dojdou. Přichází únava, nemoci, zhroucení.
Petra měsíc před maturitou: „Jsem trochu nervózní, tak se denně učím 2 hodiny.“ Eustres, nebo distres?
Nervozita ji motivuje a výkon zlepšuje → eustres.
Týden před zkouškou: nespí, bolí ji hlava, čte a nic si nepamatuje. Eustres, nebo distres? Ve které fázi podle Selyeho asi je?
Stres výkon zhoršuje → distres. Zátěž trvá dlouho a síly docházejí – blíží se fázi vyčerpání.

Vyzkoušej si to

Roztřiď, co při stresu opravdu pomáhá a co jen na chvíli uleví, ale dlouhodobě škodí.

Emoce: city mají různou sílu

Emoce (city)Prožitky, kterými hodnotíme, co se děje: radost, strach, zlost, smutek.Radost z jedničky, strach z psa.
druh citusílajak dlouhopříklad
afektvelmi silnýkrátcevýbuch vzteku, panický strach
náladaslabšíhodiny až dnycelý den otrávená
vášeňsilnádlouhodoběvášeň pro hory, pro fotbal

Ke stresu vede často frustrace: chceme něco, ale překážka nám to nedovolí. Psychika se pak brání tzv. obrannými mechanismy – třeba si najde rozumnou výmluvu („Stejně jsem tam jít nechtěla“).

✗Stres je vždy špatný, nejlepší je žádný stres.
✓Přiměřený stres (eustres) výkon zvyšuje. Škodí až nadměrný a dlouhý stres (distres).

Bez trochy napětí nás nic nežene k akci. Problém je, když napětí trvá dlouho a nemáme čas se zotavit.

Eustres pomáhá, distres škodí. Selye: poplach → rezistence → vyčerpání. Proti stresu pomáhá pohyb, spánek, plán a rozhovor, ne alkohol a odkládání.

Co nás pohání

O čem to je

Proč ráno vstaneš? Protože máš hlad, protože musíš do školy, protože se těšíš na kamarády, nebo protože tě baví kreslit? Všechno to jsou motivy – důvody, proč něco děláme.

Když rozumíš svým potřebám a tomu, co se děje, když nejdou splnit, lépe zvládáš i stres a nepříjemné pocity.

Nové pojmy

PotřebaPocit, že nám něco chybí, a touha to získat.Hlad je potřeba jídla.
MotivaceSouhrn všech důvodů (pohnutek), které nás vedou k činnosti.Učíš se, protože chceš projít a protože tě to zajímá.
Vnitřní × vnější motivaceVnitřní: dělám to, protože mě to samo baví nebo zajímá. Vnější: dělám to kvůli odměně nebo ze strachu z trestu.Čteš knihu, protože je napínavá (vnitřní). Čteš ji, protože za to dostaneš známku (vnější).

Maslowova pyramida potřeb

Psycholog Abraham Maslow seřadil potřeby do pyramidy. Dole jsou ty nejzákladnější. Obvykle řešíme vyšší potřeby, až když jsou ty nižší aspoň trochu splněné.

1. Fyziologické (dole): jídlo, pití, spánek, teplo.
2. Bezpečí: střecha nad hlavou, jistota, žádné ohrožení.
3. Láska a sounáležitost: rodina, přátelé, patřit někam.
4. Uznání: respekt, ocenění, sebeúcta.
5. Seberealizace (nahoře): rozvinout své schopnosti, dělat to, co mě naplňuje.
Hladový a promrzlý člověk na ulici. Bude ho teď zajímat, jestli ho ostatní obdivují?
Spíš ne. Nejprve potřebuje uspokojit fyziologické potřeby (jídlo, teplo) a bezpečí. Potřeba uznání je až na 4. patře pyramidy.

Když potřebu nejde splnit

FrustraceNepříjemný stav, kdy nemůžeme uspokojit potřebu, protože nám v tom brání překážka.Chceš jet na koncert, ale lístky jsou vyprodané.
Obranný mechanismusNevědomý způsob, jak se psychika chrání před nepříjemnými pocity (úzkostí, studem, zklamáním). Popsal je Sigmund Freud a jeho dcera Anna.Výmluva, kterou si člověk sám uvěří.

Vyzkoušej si to

Otoč karty. Ke každému mechanismu si vzpomeň, kdy ho použil někdo z tvého okolí (nebo ty).

  • Racionalizace – Rozumně znějící výmluva: „Ty hrozny jsou stejně kyselé.“
  • Projekce – Své nepříjemné vlastnosti připíšu druhým: „To on závidí, ne já.“
  • Vytěsnění – Bolestný zážitek „zapomenu“ do nevědomí.
  • Regrese – Návrat k dětskému chování (pláč, trucování, cucání palce).
  • Sublimace – Nepřijatelný pud převedu na přijatelnou činnost: vztek vybiju v boxu.
Jirka nebyl přijat do týmu a prohlásí: „Stejně jsem tam nechtěl, trénují v blbou dobu.“ Který mechanismus?
Neúspěch zakrývá rozumně znějící výmluvou → racionalizace. (Jako liška z bajky, která nedosáhla na hrozny a řekla, že jsou kyselé.)

Stres

Dlouhá frustrace nebo zátěž vyvolává stres. Přiměřený stres (eustres) motivuje, nadměrný (distres) škodí. Podle Hanse Selyeho má stresová reakce tři fáze: poplach → rezistence (odolávání) → vyčerpání. Silné krátké city jako výbuch vzteku se nazývají afekty, slabší a delší jsou nálady, silné a dlouhodobé vášně.

✗Obranné mechanismy používají jen psychicky nemocní lidé.
✓Používá je každý, většinou nevědomky.

Chrání nás před úzkostí. Problém je až tehdy, když jimi problémy jen zakrýváme a nikdy je neřešíme.

Maslow: fyziologické → bezpečí → láska → uznání → seberealizace. Frustrace = překážka v uspokojení potřeby. Obranné mechanismy (racionalizace, projekce, vytěsnění, regrese, sublimace) chrání psychiku.
👶Vývojová psychologie💬Komunikace a sociální vliv