💬 Komunikace a sociální vliv

Slavné pokusy

O čem to je

Celá třída tvrdí, že film byl skvělý. Tobě se nelíbil, ale nahlas řekneš: „Jo, dobrý.“ Znáš to? Lidé kolem nás ovlivňují, co říkáme a děláme – víc, než si myslíme.

Psychologové to zkoumali na slavných pokusech. Když víš, jak tlak skupiny a autority funguje, snáz se mu ubráníš, když je to potřeba.

Nové pojmy

Sociální vlivPůsobení druhých lidí na naše názory a chování.Koupíš si boty, protože je mají všichni ve třídě.
KonformitaPřizpůsobení se názoru nebo chování skupiny, i když si myslíme něco jiného.Smějete se vtipu, který ti nepřijde vtipný, protože se smějí všichni.
AutoritaČlověk, kterého vnímáme jako nadřízeného nebo odborníka a máme sklon ho poslouchat.Učitel, lékař, policista, šéf.

Pokus 1: Asch a čáry (1951)

Solomon Asch posadil pokusnou osobu do skupiny asi 7 lidí. Ti ostatní byli herci, o čemž nevěděla.
Úkol byl jednoduchý: říct, která ze tří čar je stejně dlouhá jako vzorová čára.
Herci ale schválně a jednohlasně říkali špatnou odpověď.
Výsledek: asi třetina odpovědí pokusných osob se přizpůsobila skupině, přestože správná odpověď byla vidět na první pohled.

Pokus ukázal sílu konformity – tlaku skupiny.

Pokus 2: Milgram a poslušnost (60. léta)

Stanley Milgram řekl účastníkům, že zkoumá vliv trestu na učení. Účastník byl „učitel“.
Za každou chybu „žáka“ v sousední místnosti měl pustit elektrický šok, pokaždé silnější.
„Žák“ byl ve skutečnosti herec a šoky byly předstírané. Herec křičel a prosil, ať toho nechají.
Když účastník váhal, výzkumník v plášti klidně řekl: „Pokračujte, prosím.“
Výsledek: asi 65 % účastníků došlo až k nejvyššímu „šoku“.

Pokus ukázal sílu poslušnosti autoritě.

Při Aschově pokusu se pokusná osoba přidá k herci, i když ví, že se mýlí. Konformita, nebo poslušnost autoritě?
Tlačí ji skupina sobě rovných, nikdo jí nic nepřikazuje → konformita.
Vedoucí brigády řekne: „Napište zákazníkovi, že zboží je skladem“, i když není. Zaměstnanec to udělá. Co to připomíná?
Poslušnost autoritě jako u Milgrama: člověk udělá něco, co považuje za špatné, protože to nařídil nadřízený.

Jak si o lidech děláme obrázek

StereotypZjednodušená představa o celé skupině lidí.„Všichni Němci jsou přesní.“
PředsudekPředem vytvořený, obvykle negativní postoj ke skupině, bez znalosti konkrétních lidí. Stereotyp + hodnocení.„Nebudu s ním mluvit, je z té vesnice, tam jsou všichni divní.“
Haló efektJedna výrazná vlastnost ovlivní celý dojem z člověka.Hezký a dobře oblečený člověk nám přijde i chytřejší a poctivější.

Vyzkoušej si to

Otoč karty a ke každému pojmu si řekni příklad ze školy.

  • Konformita – Přizpůsobení se názoru či chování skupiny.
  • Stereotyp – Zjednodušená představa o skupině lidí.
  • Předsudek – Předem vytvořený, obvykle negativní postoj bez znalosti.
  • Haló efekt – Jedna výrazná vlastnost ovlivní celkový dojem.

Ubránit se tlaku pomáhá asertivita – umět slušně a klidně říct svůj názor nebo „ne“, a přitom druhého neurážet. Používá já-výroky: „Mně se ten film nelíbil.“

✗V Milgramově pokusu lidé opravdu dávali elektrické šoky.
✓Šoky byly předstírané a „žák“ byl herec. Účastníci to ale nevěděli.

Pokus zkoumal, jak daleko člověk zajde na pokyn autority. Nikdo nebyl fyzicky zraněn.

Asch (1951): konformita – tlak skupiny. Milgram: poslušnost autoritě. Stereotyp = zjednodušená představa, předsudek = navíc negativní hodnocení, haló efekt = jedna vlastnost zabarví celý dojem.

Bez slov

O čem to je

Kamarádka řekne „V pohodě, nic se neděje“ – ale má zkřížené ruce, dívá se do země a mluví potichu. Věříš slovům, nebo tělu? Skoro každý tělu.

Komunikujeme slovy i bez nich. Kdo umí číst „řeč těla“ a sám komunikuje jasně, lépe se domluví, méně se hádá a lépe obstojí třeba u přijímacího pohovoru.

Nové pojmy

KomunikacePředávání informací, myšlenek a pocitů mezi lidmi.Rozhovor, zpráva v mobilu, úsměv.
Verbální komunikaceKomunikace slovy – mluvenými i psanými.„Půjdeme v sobotu do kina?“
Neverbální komunikaceVšechno ostatní kromě slov: výraz obličeje, pohyby, postoj, vzdálenost, dotek.Zívnutí uprostřed výkladu.
ParalingvistikaJak slova zní: tón hlasu, hlasitost, tempo, pauzy.„Super“ řečené nadšeně a „super“ řečené ironicky znamenají opak.

Složky řeči těla

složkaco sledujepříklad
mimikavýraz obličejeúsměv, zamračení
gestikapohyby rukou a hlavyzdvižený palec, kývnutí
proxemikavzdálenost mezi lidmiustoupíš, když se k tobě cizí naklání
haptikadotykypodání ruky, objetí
posturologiepostoj tělazkřížené ruce, shrbená záda

Kolik místa kolem sebe potřebujeme

Antropolog Edward T. Hall popsal zóny – vzdálenosti, které si od druhých udržujeme. Graf ukazuje horní hranici každé zóny:

  • intimní (do asi 45 cm) – jen pro nejbližší: rodina, partner,
  • osobní (asi 45–120 cm) – rozhovor s kamarády,
  • společenská (asi 1,2–3,6 m) – jednání s úředníkem, prodavačem,
  • veřejná (víc než 3,6 m) – řečník a publikum.

Zkus si to: postav se ke spolužákovi na 40 cm a pak na 1,5 m. Kdy je ti příjemněji? Hodnoty se trochu liší podle kultury.

V prázdném autobuse si k tobě cizí člověk přisedne těsně vedle. Proč je to nepříjemné?
Vstoupil do tvé intimní zóny (do 45 cm), kam pouštíme jen blízké lidi. Jde o proxemiku.
Spolužák řekne „Ten tvůj referát byl fakt zajímavý“ a přitom zívne a protočí oči. Čemu věříš a proč?
Slova (verbální) říkají pochvalu, ale mimika a tón (neverbální, paralingvistika) říkají opak. Když si obojí odporuje, lidé obvykle věří spíš tělu.

Jak říct, co chci, a neublížit

AsertivitaUmění prosadit se a přitom respektovat druhé. Nejsi ani útočný, ani ustupující.„Vadí mi, když mi skáčeš do řeči. Nech mě prosím domluvit.“
Já-výrokVěta o tom, co cítím já, místo obviňování druhého.Ne „Ty jsi nemožný!“, ale „Mrzí mě, že jsi nepřišel.“
✗„Ty mě pořád jen štveš!“ je asertivní, protože jsem se ozval.
✓Asertivní je: „Štve mě, když si bereš moje věci bez zeptání.“

Útok na člověka („ty jsi…“) je agrese. Asertivita popisuje konkrétní chování a vlastní pocit.

Komunikace také ovlivňuje, jak se ve skupině chováme. Pokusy ukázaly, že lidé se často přizpůsobí skupině (konformita, pokus S. Asche s čárami) nebo poslechnou autoritu, i když nechtějí (pokus S. Milgrama s předstíranými elektrickými šoky).

Komunikujeme slovy (verbálně) i tělem (neverbálně: mimika, gestika, proxemika, haptika, posturologie). Hallovy zóny: intimní do 45 cm, osobní do 120 cm, společenská do 360 cm. Asertivita = prosadit se s respektem.
😰Motivace, emoce a stres👥Socializace, role a skupiny