👁️ Vnímání, pozornost a paměť

Ze života

O čem to je

Jsi na hlučné oslavě. Kolem mluví dvacet lidí, ale ty slyšíš jen kamaráda vedle sebe. Pak někdo na druhém konci místnosti řekne tvoje jméno – a ty se hned otočíš. Jak je to možné?

Za to můžou tři schopnosti: vnímání, pozornost a paměť. Díky nim víme, co se kolem nás děje, a pamatujeme si to. Když jim rozumíš, naučíš se i chytřeji učit.

Od smyslů k obrazu

PodnětCokoli, co působí na naše smysly: světlo, zvuk, vůně, dotyk.Zvonění mobilu je podnět pro uši.

PočitekOdraz jedné jediné vlastnosti podnětu – jen barva, jen tón, jen vůně. Proces, kterým počitky vznikají, se jmenuje čití.Vidíš „červenou“, ale ještě nevíš, čeho.

VjemCelý obraz předmětu, který právě působí na smysly. Mozek ho složí z mnoha počitků a ze zkušenosti. Tomuto procesu říkáme vnímání.Červená + kulaté + vůně + stopka = „vidím jablko“.

PředstavaObraz věci, která teď na smysly nepůsobí. Vybavíš si ji z paměti.Zavřeš oči a „vidíš“ babiččin dům.

Když vnímání selže

IluzeZkreslený vjem skutečného podnětu. Věc tam je, jen ji vnímáme špatně.Lžička ve sklenici vody vypadá zlomená.

HalucinaceVjem bez jakéhokoli podnětu. Člověk vidí nebo slyší něco, co tam vůbec není. Bývá příznakem nemoci nebo účinku drog.Nemocný slyší hlasy, ale v místnosti nikdo nemluví.

Pozornost: reflektor v hlavě

PozornostZaměření mysli na něco vybraného. Funguje jako reflektor: co osvítí, vnímáme jasně, zbytek potlačí.Čteš napínavou knihu a neslyšíš, že tě volá máma.

Výběrová (selektivní) pozornostSchopnost vybrat z mnoha podnětů jen ten jeden důležitý a ostatní ignorovat. Důležité věci (třeba vlastní jméno) ale reflektor „přetočí“.Na oslavě slyšíš jen kamaráda – dokud nezazní tvoje jméno.

Dvě náročné věci najednou dělat dobře nejde. Pozornost mezi nimi jen rychle přeskakuje a chybujeme víc. Proto se nemá psát zpráva při řízení.

Paměť: tři sklady

paměť	jak dlouho	kolik pojme	příklad
senzorická (smyslová)	zlomky sekundy	hodně	záblesk obrázku, který hned zmizí
krátkodobá	desítky sekund	asi 7 ± 2 položky	číslo, které si opakuješ, než ho vytočíš
dlouhodobá	roky až celý život	prakticky neomezeně	jméno spolužáka z 1. třídy

Kamarád ti nadiktuje číslo 7 3 9 1 5 8 2 4 6 0 3 7. Proč si ho nezapamatuješ?

Je to 12 číslic. Krátkodobá paměť pojme asi 7 ± 2 položky, tedy 5 až 9. Pomůže seskupení: 739 – 158 – 246 – 037 jsou jen 4 „balíčky“.

Vyzkoušej si to

Klikni si postupně na fáze. Ke každé si řekni, co při učení na test děláš ty.

Vštípení – informaci přijmu a zapamatuji
Uchování – informace zůstává v paměti
Vybavení – v testu si ji vyvolám
Opakování a upevnění – zesílí stopu

Naučíš se 20 slovíček v pondělí večer. Kdy jich nejvíc zapomeneš?

Hned v prvních hodinách a dnech. Psycholog Hermann Ebbinghaus zjistil, že zapomínání je nejrychlejší hned po naučení (křivka zapomínání). Proto pomáhá zopakovat si slovíčka druhý den, pak za 3 dny a za týden.

✗Nejlepší je naučit se všechno v noci před testem jedním dlouhým čtením.

✓Lepší je opakovat po kratších dávkách v několika dnech (rozložené opakování).

Bez opakování informace z paměti rychle mizí. Každé zopakování ji upevní a posune do dlouhodobé paměti.

Počitek = jedna vlastnost, vjem = celý předmět, představa = obraz bez podnětu. Pozornost vybírá, co vnímáme. Krátkodobá paměť pojme asi 7 položek, opakováním se informace dostane do dlouhodobé.

Cesta informace

O čem to je

Představ si, že informace putuje z okolního světa až do tvé hlavy, kde zůstane na roky. Cestou prochází několika „stanicemi“. Na každé se může ztratit.

Když víš, kde se ztrácí, víš i, jak ji udržet. To se hodí na každý test i v běžném životě.

Stanice 1: smysly

PodnětTo, co působí na smysly zvenku: světlo, zvuk, teplo, chuť, vůně, tlak.Vůně čerstvého chleba.

Čití a počitekČití je zachycení jedné vlastnosti podnětu smyslem. Výsledek je počitek – třeba jen „sladké“ nebo jen „hlasité“.Jazyk ucítí sladkost, ještě nevíš, co jíš.

Stanice 2: vnímání

Vnímání a vjemVnímání spojí mnoho počitků a zkušenost do celku. Výsledek je vjem – celý obraz předmětu, který je právě před tebou.Sladké + měkké + vůně jahod = „jím jahodový koláč“.

PředstavaObraz předmětu, který na smysly právě nepůsobí – vybavený z paměti nebo vymyšlený.Ve škole si představíš svůj pokoj.

Vnímání se může splést. Iluze je zkreslený vjem něčeho skutečného (optický klam). Halucinace je vjem, ke kterému žádný podnět není – člověk vidí či slyší, co neexistuje.

Stanice 3: filtr pozornosti

PozornostFiltr, který z tisíců podnětů pustí dál jen pár. Selektivní (výběrová) pozornost vybírá to důležité a zbytek odfiltruje.V hlučné jídelně slyšíš, co říká kamarádka naproti.

Stanice 4: paměť

Senzorická paměť podrží všechno ze smyslů jen zlomky sekundy. Co si nevšimneš, zmizí.

Co projde pozorností, jde do krátkodobé paměti. Vydrží tam desítky sekund a vejde se jen asi 7 ± 2 položek (zjistil G. A. Miller).

Co opakuješ nebo spojíš se známým, přejde do dlouhodobé paměti. Ta vydrží roky a je prakticky neomezená.

Samotné pamatování má tři fáze: vštípení (uložení), uchování (informace zůstává) a vybavení (vytáhnu ji, když ji potřebuji).

Počitek – Odraz jedné vlastnosti podnětu (barva, tón). Výsledek čití.
Vjem – Celistvý obraz předmětu, který právě působí na smysly.
Představa – Obraz předmětu, který na smysly právě nepůsobí.
Iluze – Zkreslený vjem skutečného podnětu (optický klam).
Halucinace – Vjem bez skutečného podnětu.

Otoč karty a nejdřív si zkus říct vlastní příklad. Teprve pak se podívej na zadní stranu.

Zařaď: a) jen cítíš „studené“ na ruce, b) vidíš psa na ulici, c) doma si vybavíš psa ze včerejška.

a) jedna vlastnost → počitek; b) celý předmět před tebou → vjem; c) obraz bez podnětu → představa.

Proč zapomeneš, co učitel řekl, když jsi zrovna koukal z okna?

Informace se dostala jen do senzorické paměti. Pozornost ji nepustila dál, takže za zlomek sekundy zmizela. Bez pozornosti se nic neuloží.

Jak zapomínáme

Hermann Ebbinghaus se učil nesmyslné slabiky a měřil, kolik si pamatuje. Zjistil, že nejvíc zapomeneme hned po naučení, pak už zapomínání zpomalí. Tomu se říká křivka zapomínání. Nejlépe proti ní pomáhá opakování v rozložených intervalech.

✗Iluze a halucinace jsou totéž – v obou případech vidím něco špatně.

✓Iluze: podnět existuje, jen ho vnímám zkresleně. Halucinace: žádný podnět není.

Lžička ve vodě opravdu ve sklenici je (iluze). Hlas v prázdné místnosti nikdo neříká (halucinace).

Podnět → počitek → vjem → pozornost → krátkodobá paměť (7 ± 2, desítky sekund) → opakováním dlouhodobá paměť. Nejvíc zapomínáme hned po naučení.

🧠Psychologie jako věda💡Učení a myšlení