🧠 Psychologie jako věda

Jedna situace

O čem to je

Tereza má za měsíc maturitu. Sedí nad sešitem, čte stejnou stránku potřetí a nic si nepamatuje. Buší jí srdce, špatně spí a doma se hádá. Proč se to děje? A jak jí pomoct?

Přesně na takové otázky hledá odpověď psychologie. Pomáhá pochopit, proč lidé cítí, myslí a jednají tak, jak jednají – a jak jim pomoct, když se trápí.

Nové pojmy

PsychikaVšechno, co se děje „uvnitř“ člověka: myšlenky, pocity, vzpomínky, přání. Říká se jí i duševní život.Terezina tréma, její únava a myšlenky „nezvládnu to“ – to je její psychika.
ProžíváníTo, co člověk zažívá uvnitř a co zvenku nevidíš: cítí, myslí, vzpomíná, bojí se. Víme o tom hlavně z toho, co nám člověk řekne.Tereza cítí strach a myslí si, že propadne.
ChováníVšechno, co člověk dělá a co se dá pozorovat zvenku: slova, pohyby, výraz obličeje.Tereza nervózně klepe tužkou a odsouvá učení.
PsychologieVěda o prožívání a chování člověka. Zkoumá, jak funguje psychika a proč jednáme tak, jak jednáme.Psycholog zkoumá, proč Tereza při strachu zapomíná – i to, jak jí pomoct.

Jeden problém, mnoho pohledů

Psychologie je velká, a proto se dělí na obory. Každý obor se na Terezu podívá z jiné strany:

oborčeho si u Terezy všimne
obecná psychologiejak funguje její paměť a pozornost
vývojová psychologieco je typické pro dospívání v jejím věku
sociální psychologiejak ji ovlivňuje třída, rodiče a kamarádi
psychologie osobnostijaká je to povaha – klidná, nebo citlivá
klinická psychologiezda nejde o úzkostnou poruchu, kterou je třeba léčit
pedagogická psychologiejak se učit, aby si toho víc zapamatovala
Teoretický oborObor, který hlavně zkoumá, jak psychika funguje – hledá obecná pravidla.Obecná psychologie zjišťuje, kolik si člověk zapamatuje najednou.
Aplikovaný oborObor, který poznatky používá v praxi – v nemocnici, ve škole, v práci, u soudu. „Aplikovat“ znamená použít.Klinický psycholog Tereze pomáhá zvládnout úzkost.

Vyzkoušej si to

Roztřiď obory. U každého se zeptej: hlavně zkoumá pravidla, nebo pomáhá konkrétním lidem v praxi?

Jak to psycholog zjišťuje

Psychologie je věda, takže nestačí „myslím si“. Potřebuje metody – ověřené způsoby, jak získat údaje:

  • pozorování – sleduje chování, ale nic nemění,
  • experiment (pokus) – záměrně změní jednu podmínku a sleduje, co se stane,
  • rozhovor – ptá se a naslouchá,
  • dotazník – písemné otázky pro mnoho lidí najednou,
  • psychologický test – úkoly, které změří třeba paměť nebo pozornost,
  • rozbor výsledků činnosti – zkoumá, co člověk vytvořil (kresbu, sešit).
Psycholožka chce zjistit, jestli se studenti lépe učí v tichu, nebo s hudbou. Polovina se učí v tichu, polovina s hudbou, pak všichni píšou stejný test. Jakou metodu použila?
Záměrně změnila jednu podmínku (ticho × hudba) a sledovala výsledek. To je experiment. Kdyby jen seděla ve studovně a dívala se, jak se lidé učí, bylo by to pozorování.
Tereza jde s úzkostí k odborníkovi. Ke komu, pokud bude možná potřebovat léky?
K psychiatrovi. Psychiatr je lékař (vystudoval medicínu) a smí předepsat léky. Psycholog vystudoval psychologii, pracuje rozhovorem, testy a terapií, ale léky nepředepisuje. Často spolupracují.
✗Psycholog je doktor, který dává prášky na nervy.
✓Léky předepisuje psychiatr (lékař). Psycholog pomáhá rozhovorem, testy a terapií.

Psycholog nestudoval medicínu, ale psychologii. Léky smí předepisovat jen lékař – a psychiatr lékař je.

Psychologie je věda o prožívání a chování člověka. Teoretické obory zkoumají pravidla, aplikované je používají v praxi. Údaje získává metodami: pozorování, experiment, rozhovor, dotazník, test.

Jak vznikla

O čem to je

Lidé přemýšleli o duši odedávna. Ale dlouho jen přemýšleli – nic neměřili ani neověřovali. Psychologie jako věda je mladá: je jí jen asi 150 let.

Když znáš, jak vznikla a jaké „školy“ v ní soupeřily, pochopíš, proč dnes psychologové pracují tak, jak pracují.

Nové pojmy

PsychologieVěda o prožívání (co se děje uvnitř – myšlenky, pocity) a chování (co je vidět zvenku – činy, slova).Strach před zkouškou je prožívání. Kousání nehtů je chování.
VědaZpůsob poznávání, kdy svá tvrzení ověřuješ – měřením, pokusem, pozorováním – a ostatní je mohou zkontrolovat.„Myslím, že hudba ruší učení“ je názor. Pokus se 100 studenty z toho udělá vědecké zjištění.
ExperimentPokus: výzkumník záměrně změní jednu podmínku a sleduje, co to udělá. Tím se liší od pozorování, kde se nic nemění.Polovina lidí se učí v hluku, polovina v tichu, a porovná se, kolik si zapamatovali.

Zrození vědy: 1879

Roku 1879 založil Wilhelm Wundt v německém Lipsku první psychologickou laboratoř. Měřil třeba, jak rychle člověk zareaguje na zvuk. Poprvé tak psychiku zkoumal pokusem. Tento rok se proto bere jako vznik psychologie jako samostatné vědy.

Směry: různé odpovědi na otázku „co zkoumat?“

Psychologický směrSkupina vědců, kteří se shodnou, co je v psychice nejdůležitější a jak to zkoumat.Jako fotbalové týmy se stejnou taktikou.
Psychoanalýza (Sigmund Freud, kolem 1900): naše chování řídí hlavně nevědomí – přání a strachy, o kterých nevíme.
Behaviorismus (John B. Watson, od 1913): do hlavy nevidíme, zkoumejme jen pozorovatelné chování – podnět a reakci.
Tvarová psychologie (gestalt): vnímáme celky, ne kousky. „Celek je víc než součet částí.“
Humanistická psychologie (Abraham Maslow, Carl Rogers): člověk chce růst a rozvinout se – seberealizace.
Kognitivní psychologie (od 50.–60. let 20. stol.): mysl zpracovává informace jako počítač – vnímání, paměť, myšlení.
NevědomíČást psychiky, o které nevíme, ale která nás podle Freuda ovlivňuje.Někdo se bojí psů a neví proč – možná ho jako malého pes vyděsil a on si to už nepamatuje.

Vyzkoušej si to

Otáčej karty. U každého směru si nejdřív zkus sám říct, co je pro něj hlavní.

  • Behaviorismus – Zkoumá jen pozorovatelné chování: podnět → reakce (J. B. Watson).
  • Psychoanalýza – Chování řídí nevědomí a potlačená přání (S. Freud).
  • Tvarová psychologie – Celek je víc než součet částí (gestalt).
  • Humanistická psychologie – Člověk směřuje k seberealizaci (A. Maslow, C. Rogers).
  • Kognitivní psychologie – Mysl jako zpracování informací – vnímání, paměť, myšlení.
  • W. Wundt – 1879, Lipsko: první psychologická laboratoř – experimentální psychologie.
Výzkumník tvrdí: „Pocity nás nezajímají, do hlavy nevidíme. Sledujeme jen, co člověk udělá, když dostane odměnu.“ Který směr?
Odmítá zkoumat vnitřní prožívání a zajímá ho jen viditelné chování a reakce na podněty → behaviorismus.
Díváš se na čtyři tečky do čtverce a „vidíš“ čtverec, přestože čáry chybí. Který směr to vysvětluje?
Mozek skládá části do celku – vidí tvar, který tam není nakreslený. To je tvarová psychologie: celek je víc než součet částí.

Psychologie dnes

Dnešní psychologie bere z každého směru něco. Dělí se na teoretické obory (obecná, vývojová, sociální, psychologie osobnosti) a aplikované obory (klinická, pedagogická, psychologie práce, forenzní). Psycholog pracuje rozhovorem, testy a terapií. Léky předepisuje jen psychiatr, protože je lékař.

✗Psychologie je stejně stará jako filozofie, zkoumali ji už staří Řekové.
✓O duši přemýšleli už Řekové, ale jako samostatná věda vznikla psychologie až roku 1879.

Věda potřebuje ověřování. První pokusy v laboratoři dělal až Wundt v Lipsku.

Psychologie = věda o prožívání a chování. Vznikla 1879 (Wundt, Lipsko). Hlavní směry: psychoanalýza (Freud), behaviorismus (Watson), tvarová, humanistická (Maslow, Rogers), kognitivní.