V Mrtvém moři se dá ležet na hladině jako na matraci, v Baltu skoro necítíš sůl. Golfský proud hřeje Norsko, zatímco u Chile je moře studené i v létě. Oceán není jedna stejná voda – liší se slaností, teplotou i pohybem.
Oceán pokrývá asi 71 % povrchu Země a řídí podnebí na pevnině. Proto ho geografie zkoumá podrobně.
Porovnej slanost. Kolikrát je Mrtvé moře slanější než průměrný oceán?
Teplo z vody ale předává vzduchu nad sebou a západní větry ho nesou nad Evropu. Proto se proud a vítr pletou.
Voda, kterou dnes piješ, mohla před sto lety být v oceánu, v mraku nad Afrikou nebo v ledovci. Voda na Zemi pořád koluje. Řeky jsou jednou z cest, kterými se vrací do moře.
Pochopíš, jak voda koluje, jak se popisuje řeka a proč má řeka někdy povodeň a jindy skoro vyschne.
Klepej na kroky a sleduj, kudy voda putuje.
Průtok se mění během roku podle srážek, tání sněhu a ledovců, výparu, propustnosti podloží (písek vodu vsákne, jíl ne), vegetace a zásahů člověka (přehrady, odběr vody).
Řeky přinášejí do moře sladkou vodu a snižují jeho salinitu (slanost, v promile ‰; průměr oceánu je asi 35 ‰). Roztřiď mořské proudy – teplé tečou od rovníku, studené od pólů.
Antarktida a Grónsko jsou pokryté ledem silným až kilometry. To je obrovská zásoba sladké vody.