Když plánuješ cestu do Thajska, Norska nebo Egypta, zajímá tě, jaké tam bývá počasí. Klimatologové proto rozdělili celý svět do „šuplíků“ podle podnebí. Stačí znát šuplík a víš, co čekat.
Podnebí určuje, co roste, co se pěstuje a jak lidé žijí. Proto je základem skoro celého zeměpisu.
| Písmeno | Typ | Poznávací znak | Příklad |
|---|---|---|---|
| A | tropické vlhké | všechny měsíce nad 18 °C | Amazonie |
| B | suché | víc vody se vypaří, než naprší | Sahara |
| C | mírně teplé | zima mírná, bez dlouhých mrazů | Středomoří, západní Evropa |
| D | boreální (mírně studené) | mrazivá zima, teplé léto | Sibiř, Kanada |
| E | polární | nejteplejší měsíc pod 10 °C | Antarktida |
Studený vzduch u hladiny je stabilní – nestoupá, nechladne dál a nevznikají srážky.
Klimadiagram je jeden obrázek, ze kterého vyčteš, jak je na místě teplo a kolik prší během celého roku. Je to jako „občanka“ podnebí. Naučíš se ho přečíst a určit z něj, o jaké podnebí jde.
U maturity i v testech je to častý úkol: dostaneš graf a máš říct, odkud je.
Tady jsou srážky v Praze ve čtyřech měsících. Kdy prší nejvíc?
Maximum srážek v létě a velké rozdíly teplot (zima kolem 0 °C, léto kolem 19 °C) = mírný pás, přechodné podnebí.
Teď roztřiď znaky podle pásu, do kterého patří.
| Podnebí | Teplota (čára) | Srážky (sloupce) |
|---|---|---|
| tropické vlhké (A) | rovná, celý rok kolem 27 °C | vysoké po celý rok |
| pouštní (B) | vysoko, léto velmi horké | skoro žádné |
| středomořské (C) | celý rok nad nulou, léto horké | maximum v zimě, v létě skoro nic |
| oceánské (C) | malá amplituda | hodně po celý rok |
| pevninské (D) | velká amplituda, zima hluboko pod nulou | maximum v létě |
| polární (E) | všechny měsíce pod 10 °C | málo |
Srážky se v měsíci sčítají – hodí se na ně sloupec. Teplota je průměr, který se plynule mění – hodí se na ni čára.