🌋 Litosféra a endogenní procesy

Puzzle desek

O čem to je

Podívej se na mapu světa: východ Jižní Ameriky a západ Afriky do sebe zapadají jako dílky puzzle. To není náhoda. Kdysi byly spojené a od té doby se pomalu vzdalují – asi o pár centimetrů za rok, jako ti rostou nehty.

Pohyby obřích kusů zemského povrchu stojí za vznikem hor, sopek i zemětřesení. Když je pochopíš, víš, proč je zemětřesení v Japonsku běžné a v Česku skoro ne.

Nové pojmy

Stavba ZeměZemě má vrstvy jako cibule: kůra (tenká slupka), plášť (svrchní a spodní), vnější jádro (tekuté) a vnitřní jádro (pevné).Kůra je pod pevninami silná asi 30–70 km, poloměr Země je přes 6 000 km.
LitosféraTuhý vnější obal Země: kůra plus nejsvrchnější část pláště.Je rozlámaná na velké kusy – desky.
Litosférická deskaObrovský kus litosféry, který se pomalu pohybuje.Euroasijská, Africká, Pacifická, Indická deska.
AstenosféraVrstva ve svrchním plášti pod litosférou. Je horká a plastická – pevná, ale velmi pomalu teče jako hustý vosk. Desky se po ní posouvají.Jako kry na hustém medu.
Endogenní procesyDěje poháněné vnitřním teplem Země: pohyb desek, sopečná činnost, zemětřesení, vrásnění.„Endo-“ = uvnitř.

Krok 1: Tři typy hranic mezi deskami

RozhraníPohybVýsledek
divergentníod sebestředooceánský hřbet, Island
konvergentník soběsubdukce, hlubokomořský příkop, sopky, vrásnění
transformnípodél sebezemětřesení (zlom San Andreas)

Krok 2: Co se děje, když se desky srazí

SubdukcePodsouvání jedné desky pod druhou. Těžší oceánská deska se zanoří pod lehčí pevninskou.Pacifická deska se noří pod Japonsko.
Oceánská deska se podsouvá pod pevninskou – vzniká hlubokomořský příkop.
V hloubce se horniny zahřejí a taví – vzniká magma (roztavená hornina).
Magma stoupá vzhůru a tvoří sopky.
Okraj pevniny se mačká a vrásní – rostou hory (Andy).
Když se srazí dvě pevninské desky, žádná se nepodsune – vznikne obří pohoří (Himálaj).

Řešené příklady

Jak vznikl Himálaj?
Indická deska narazila do Euroasijské. Obě jsou pevninské a lehké, žádná se nepodsunula. Kůra se zmačkala a vyvrásnila do nejvyšších hor světa.
Proč je na Islandu tolik sopek?
Island leží na Středoatlantském hřbetu – divergentním rozhraní. Desky se tam rozestupují a do vzniklé mezery stoupá magma.
✗Desky plavou na tekutém žhavém magmatu.
✓Desky se pohybují po astenosféře, která je pevná, ale plastická (pomalu teče).

Plášť je téměř celý pevný. Magma vzniká jen místy, kde se horniny taví – třeba při subdukci.

Litosférické desky se posouvají po astenosféře. Divergentní (od sebe) – hřbety, Island. Konvergentní (k sobě) – subdukce, příkopy, sopky, vrásnění. Transformní (podél) – zemětřesení.

Sopky a zemětřesení

O čem to je

V Japonsku nacvičují děti ve škole schovávání pod lavici při zemětřesení. V Itálii žijí lidé pod sopkou Etnou. V Česku nic takového nepotřebujeme. Proč jsou sopky a zemětřesení jen na některých místech?

Ukážeme si, kde se nacházejí, jak fungují a jak se měří. Začneme od toho, co je pod našima nohama.

Nové pojmy

Stavba ZeměOd povrchu: kůra, svrchní plášť, spodní plášť, vnější jádro, vnitřní jádro.Vnější jádro je tekuté, vnitřní pevné.
Litosférické deskyVelké kusy pevného zemského obalu, které se po plastické vrstvě (astenosféře) pomalu posouvají.Severoamerická a Pacifická deska.
Magma a lávaMagma je roztavená hornina pod povrchem. Když vyteče na povrch, říkáme jí láva.Magma v krbu sopky, láva tekoucí po svahu.
Vyvřelé (magmatické) horninyHorniny, které vznikly ztuhnutím magmatu nebo lávy.Žula (ztuhla v hloubce), čedič (ztuhl na povrchu).

Kde to bouchá

Většina sopek a zemětřesení je na okrajích desek. Nejvíc činných sopek leží v Ohnivém kruhu kolem Tichého oceánu (Japonsko, Indonésie, Andy, Aljaška). Roztřiď místa podle typu rozhraní.

Divergentní = desky se rozestupují. Konvergentní = narážejí na sebe (oceánská se podsouvá pod pevninskou – subdukce). Transformní = třou se podél sebe.

Typy sopek

  • Štítová sopka – řídká láva teče daleko, sopka je plochá a široká (Havaj).
  • Stratovulkán – střídají se vrstvy lávy a sopečného popela a kamení (pyroklastika). Je strmý a výbušný (Etna, Fudži, Vesuv).

Zemětřesení

  • Hypocentrum – ohnisko zemětřesení pod zemí, kde se hornina utrhne.
  • Epicentrum – místo na povrchu přímo nad ohniskem.
  • Seismograf – přístroj, který otřesy zaznamenává.
  • Magnitudo – číslo, které vyjadřuje uvolněnou energii (Richterova nebo momentová škála). O 1 vyšší magnitudo = asi 32× víc energie.

Řešené příklady

Proč v Česku nejsou činné sopky ani silná zemětřesení?
Česko leží uprostřed Euroasijské desky, daleko od jejích okrajů. Slabá zemětřesení se občas objeví (Chebsko), silná ne.
Zemětřesení má magnitudo 7, jiné 5. Kolikrát víc energie uvolnilo to první?
Rozdíl 2 stupně: 32 × 32 ≈ 1 000× víc energie.
✗Island leží na konvergentním rozhraní, protože má sopky.
✓Island leží na divergentním rozhraní – na Středoatlantském hřbetu.

Sopky vznikají na obou typech: při rozestupu desek magma vystupuje do mezery, při srážce vzniká tavením v subdukci.

Sopky a zemětřesení jsou hlavně na okrajích desek, nejvíc v Ohnivém kruhu kolem Pacifiku. Oceánská deska je těžší – při srážce s pevninskou se podsouvá (subdukce).
🌊Hydrosféra🏞️Exogenní procesy