🏞️ Exogenní procesy

Tři kroky

O čem to je

Pod skálou leží hromádka kamínků. Řeka je zakalená blátem. Na poli po dešti zůstane rýha. Krajina se pořád pomalu mění – zvenčí ji rozrušuje a přetváří voda, led, vítr i mráz.

Tyto děje stojí proti sopkám a vrásnění: zatímco ty hory zvedají, vnější procesy je obrušují a zarovnávají.

Nové pojmy

Exogenní procesyDěje, které mění povrch Země zvenčí. Pohání je sluneční energie a gravitace.„Exo-“ = vně. Řeka, ledovec, vítr, mráz.
HorninaPřírodní pevná látka, ze které je zemská kůra.Žula, vápenec, pískovec.
Sediment (usazenina)Materiál, který voda, led nebo vítr přinesly a uložily.Písek na pláži, bahno na dně rybníka.

Krok za krokem

Zvětrávání – hornina se rozpadá na místě: mráz v puklinách, střídání tepla a chladu, chemické rozpouštění, kořeny rostlin.
Eroze – voda, led nebo vítr rozrušují povrch a berou materiál s sebou.
Transport – materiál putuje (řeka valí štěrk, vítr nese písek).
Akumulace – materiál se usadí: náplavy u řek, morény u ledovců, duny v poušti.

Druhy zvětrávání

  • mrazové – voda v puklině zmrzne, zvětší objem (asi o 9 %) a skálu roztrhne
  • teplotní – ve dne se hornina roztahuje, v noci smršťuje a praská (pouště)
  • chemické – voda rozpouští nebo mění minerály (vápenec, rezivění)
  • biologické – kořeny se derou do puklin

Řešené příklady

Proč na jaře padá na horské silnice víc kamení?
V zimě voda v puklinách skal opakovaně mrzne a taje. Led puklinu rozšiřuje – to je mrazové zvětrávání. Na jaře se uvolněné kameny sesypou.
Seřaď: akumulace, zvětrávání, transport, eroze.
Zvětrávání (rozpad) → eroze (odnos) → transport (přesun) → akumulace (uložení).
✗Exogenní procesy pohání vnitřní teplo Země.
✓Exogenní procesy pohání sluneční energie a gravitace. Vnitřní teplo pohání endogenní procesy.

Slunce vypařuje vodu (déšť, řeky), ohřívá vzduch (vítr) a gravitace táhne vodu, led a kamení dolů.

Zvětrávání → eroze → transport → akumulace. Exogenní procesy pohání Slunce a gravitace. Povrch zarovnávají.

Podle činitele

O čem to je

Geomorfolog umí podle tvaru údolí říct, jestli ho vyhloubila řeka, nebo ledovec. Podle tvaru kopce pozná, že je to navátý písek. Krajina je jako stopa: každý činitel po sobě nechává jiný otisk.

Naučíš se ty otisky poznat – hodí se to na výletě i u maturity.

Nové pojmy

Exogenní procesyVnější děje, které přetvářejí povrch: zvětrávání (rozpad horniny), eroze (odnos), transport a akumulace (uložení).Pohání je Slunce a gravitace.
ČinitelTo, co krajinu přetváří: tekoucí voda (fluviální), ledovec (glaciální), vítr (eolický), rozpouštění vápence (krasový).Řeka je fluviální činitel.

Otisky vody

  • Údolí tvaru V – řeka se zařezává hlavně do hloubky.
  • Meandr – zákrut řeky na rovině.
  • Náplavy, delta – usazený materiál.

Otisky ledovce

  • Údolí tvaru U – ledovec obrušuje dno i svahy.
  • Kar – mísovitá prohlubeň pod hřebenem, kde ledovec začínal.
  • Moréna – val kamení a hlíny, který ledovec nahrnul.
  • Fjord – ledovcové údolí zatopené mořem.

Otisky větru

  • Barchan – duna ve tvaru srpku.
  • Spraš – jemný navátý prach z doby ledové, dnes velmi úrodné půdy (jižní Morava, Polabí).

Vyzkoušej si to

Roztřiď tvary podle činitele, který je vytvořil.

Kras

Dešťová voda s rozpuštěným CO₂ je slabě kyselá a rozpouští vápenec. Vznikají jeskyně, závrty (nálevkovité prohlubně), propasti a krápníky: stalaktit visí ze stropu, stalagmit roste ze dna, srostlé tvoří stalagnát.

Řešené příklady

V Krkonoších vidíš široké údolí s plochým dnem a strmými stěnami. Kdo ho vytvořil?
Tvar U = ledovec z doby ledové. Řeka by vyhloubila úzké údolí tvaru V.
Jak si zapamatovat stalaktit a stalagmit?
Stalaktit visí ze stropu (t = top). Stalagmit roste ze země (m = mount, hora).
✗Kras vzniká v žule, protože je to nejběžnější hornina.
✓Kras vzniká ve vápenci (případně dolomitu, sádrovci).

Vápenec se ve slabě kyselé vodě rozpouští. Žula ne – ta jen pomalu zvětrává.

Řeka tvoří údolí V a meandry, ledovec údolí U, kary a morény, vítr duny a spraš. Kras vzniká rozpouštěním vápence.
🌋Litosféra a endogenní procesy🌱Pedosféra a biomy