🌱 Pedosféra a biomy

Řez půdou

O čem to je

Když kopeš na zahradě, nahoře je tmavá kyprá hlína, níž světlejší a kamenitá, ještě níž skála. Půda není jen „hlína“ – má vrstvy a vzniká stovky let.

Z půdy pochází skoro všechno jídlo. Proto je důležité vědět, jak vzniká, proč je někde úrodná a jinde ne a jak ji neztratit.

Nové pojmy

PedosféraPůdní obal Země – tenká vrstva na povrchu souše, ve které rostou rostliny.„Pedon“ = řecky půda.

HumusTmavá složka půdy, která vznikla rozkladem zbytků rostlin a živočichů. Obsahuje živiny.Tlející listí se mění na humus.

Matečná horninaHornina, ze které půda zvětráváním vznikla.Ze spraše vznikají úrodné půdy, ze žuly kyselé a chudé.

Půdní horizontJedna vrstva půdy, která se liší barvou a složením. Na řezu půdou je vidět jako pruh.Tmavý humusový horizont nahoře.

Krok 1: Půdní profil shora dolů

O – opad: listí a jehličí, které se rozkládá.

A – humusový horizont: tmavý, plný živin a života.

B – obohacený horizont: hromadí se v něm látky vyplavené z A.

C – zvětralá matečná hornina: úlomky skály.

R – pevná hornina.

Krok 2: Co určuje, jaká půda vznikne

Půdotvorné faktory: matečná hornina, podnebí (teplota, srážky), organismy, reliéf, voda, čas a člověk. Vznik 1 cm půdy trvá řádově stovky let.

Krok 3: Hlavní typy půd

Půda	Kde	Vlastnosti
černozem	stepi (Ukrajina, jižní Morava)	nejúrodnější, hodně humusu
hnědozem / kambizem	listnaté lesy mírného pásu (většina ČR)	středně úrodné
podzol	tajga	kyselá, vyplavená, chudá
laterit (ferralsol)	tropy	červená, vyluhovaná, chudá
glej	zamokřená místa	šedozelená, bez vzduchu

Řešené příklady

Proč je černozem tak úrodná?

Vzniká ve stepi: tráva každý rok odumře a dodá hodně humusu. Srážek je málo, takže živiny se z půdy nevymyjí. Matečnou horninou bývá úrodná spraš.

Proč na poli na svahu ubývá půdy?

Déšť stéká po svahu a odnáší jemnou půdu – vodní eroze. Nejhůř na velkých polích bez meze s plodinami jako kukuřice, které půdu kryjí málo.

✗Pod deštným pralesem musí být nejúrodnější půda, když tam tolik roste.

✓Půdy deštného lesa jsou chudé. Živiny jsou hlavně v rostlinách, ne v půdě.

Vydatné deště živiny z půdy vymývají. Opad se v teple rychle rozloží a rostliny živiny hned zase vstřebají.

Půda = zvětralá hornina + humus + voda + vzduch + organismy. Horizonty O, A, B, C. Nejúrodnější je černozem, chudé jsou podzol a laterit.

Pásmovitost

O čem to je

Kdybys šel pěšky z Konga až na sever Ruska, prošel bys pralesem, savanou, pouští, stepí, listnatým lesem, tajgou a nakonec tundrou. A podobnou proměnu zažiješ i za jeden den, když vystoupáš na vysokou horu.

Rostliny, zvířata i půdy se mění podle podnebí. Když znáš pravidlo, odhadneš, co roste kdekoli na světě.

Nové pojmy

BiomVelký celek přírody s podobným podnebím, rostlinami a živočichy.Tajga, savana, tundra.

Půda (pedosféra)Tenká svrchní vrstva souše ze zvětralé horniny, humusu (rozložené zbytky organismů), vody a vzduchu.Černozem, podzol.

Šířková pásmovitostBiomy se střídají podle zeměpisné šířky – od rovníku k pólům.Deštný les u rovníku, tundra u polárního kruhu.

Výšková stupňovitostBiomy se střídají podle nadmořské výšky – čím výš, tím chladněji.V Krkonoších: listnatý les → smrky → kosodřevina → horské louky.

PermafrostTrvale zmrzlá půda. V létě rozmrzne jen tenká vrstva nahoře.Tundra na Sibiři a v Kanadě.

Biomy podle pásů

Roztřiď biomy do pásů. Pomůcka: čím víc tepla a vody, tím bohatší vegetace.

Biom	Vegetace
tropický deštný les	patra stromů, liány
savana	trávy a roztroušené stromy
step	trávy
listnatý les	buky, duby
tajga	jehličnany
tundra	mechy a lišejníky, keříčky

Ke každému biomu jeho půda

Otoč kartičky. Ke každé půdě si napřed zkus říct, ve kterém biomu vzniká.

Černozem – stepi – nejúrodnější
Podzol – tajga – kyselá, chudá
Hnědozem / kambizem – listnaté lesy mírného pásu
Laterit (ferralsol) – tropy – vyluhovaná, červená
Glej – zamokřená místa

Půda má vrstvy (horizonty): O opad, A humus, B obohacený, C zvětralá hornina. Vzniká z matečné horniny působením podnebí, organismů, vody a času – 1 cm za stovky let.

Řešené příklady

Proč se po vykácení deštného lesa pole vyčerpá za pár let?

Živiny jsou hlavně v rostlinách, půda (laterit) je vyluhovaná. Po vykácení zmizí zdroj živin a deště vymyjí i zbytek. Půda navíc eroduje.

Proč je v tajze kyselý podzol?

Jehličí se v chladu rozkládá pomalu a okyseluje půdu. Srážky vyplavují živiny do hloubky. Vzniká chudá kyselá půda.

✗Výšková stupňovitost znamená, že hory mají „schody“.

✓Výšková stupňovitost = střídání vegetace s nadmořskou výškou.

S výškou klesá teplota, takže na hoře se vystřídají podobné biomy jako cestou k pólu.

Biomy se mění podle šířky (šířková pásmovitost) i výšky (výšková stupňovitost). Step – černozem, tajga – podzol, tropy – laterit, tundra – permafrost.

🏞️Exogenní procesy