Nejčastější slovesa – být, jít, mít, dělat – jsou v minulém čase nepravidelná. Stejně jako v angličtině go → went, have → had. Bez nich nevyprávíš ani to, kde jsi byl o prázdninách.
Dobrá zpráva: nepravidelná slovesa tvoří několik skupin se stejnými koncovkami. Stačí znát nový kmen.
| Osoba | ser / ir |
|---|---|
| yo | fui |
| tú | fuiste |
| él / ella / usted | fue |
| nosotros/as | fuimos |
| vosotros/as | fuisteis |
| ellos / ellas / ustedes | fueron |
Fue tedy znamená „byl“ i „šel“. Pozná se to podle věty: Fue a Madrid (jel do Madridu, za ir následuje a + místo) × Fue muy bonito (bylo to moc hezké).
Tato slovesa mají společné koncovky bez čárek: -e, -iste, -o, -imos, -isteis, -ieron.
| Infinitiv | Kmen | yo | él / ella |
|---|---|---|---|
| tener (mít) | tuv- | tuve | tuvo |
| estar (být) | estuv- | estuve | estuvo |
| poder (moci) | pud- | pude | pudo |
| poner (položit) | pus- | puse | puso |
| saber (vědět) | sup- | supe | supo |
| querer (chtít) | quis- | quise | quiso |
| venir (přijít) | vin- | vine | vino |
| hacer (dělat) | hic- | hice | hizo |
U hacer se ve tvaru él píše z: hizo. S c by se před o četlo „k“.
decir → dij-, traer → traj-, conducir → conduj-. Ve 3. osobě množného čísla mají jen -eron: dijeron, trajeron, condujeron.
Mají koncovky -er sloves, ale bez čárek: di, diste, dio, dimos, disteis, dieron; vi, viste, vio, vimos, visteis, vieron. A hay (je, existuje) má minulý tvar hubo.
Slovesa s nepravidelným kmenem nemají v yo a él čárku: tuve, tuvo.
Po kmeni na j je koncovka jen -eron, bez i.
Pablo píše do školního časopisu, jak strávil léto. Skoro každé sloveso v jeho textu je nepravidelné. Je to tak v každém vyprávění, protože nejčastější slovesa bývají nepravidelná.
Nejdřív si příběh přečti, pak si slovesa roztřídíš a vyzkoušíš.
| Španělsky | Česky |
|---|---|
| El verano pasado fui a Mallorca con mi familia. | Loni v létě jsem jel s rodinou na Mallorcu. |
| Fue un viaje increíble. | Byl to neuvěřitelný výlet. |
| Estuvimos allí dos semanas y hizo mucho calor. | Byli jsme tam dva týdny a bylo velké horko. |
| Mis abuelos vinieron después. | Prarodiče přijeli později. |
| Un día hubo una tormenta y no pudimos ir a la playa. | Jeden den byla bouřka a nemohli jsme jít na pláž. |
| Mi padre dijo: „¡Vamos al museo!“ | Táta řekl: „Pojďme do muzea!“ |
| Allí vi cuadros de Miró. | Tam jsem viděl Miróovy obrazy. |
Do které skupiny tvar patří? Vyzkoušej si to.
Slovesa na -ir, která v přítomném čase mění kmen (pedir → pido, dormir → duermo), ho mění i v indefinidu, ale jen ve 3. osobě: pedir → pidió, pidieron; dormir → durmió, durmieron. Ostatní osoby jsou pravidelné: pedí, dormí.
Hacer je nepravidelné: hice, hiciste, hizo… Pravidelné tvary jako „hació“ neexistují.