Kopneš do míče. Letí nahoru, zpomaluje a padá zpátky – po oblouku. Ten oblouk popisuje rovnice s x². Kdy míč dopadne? Tehdy, když je jeho výška nulová. To je kvadratická rovnice.
Kvadratické rovnice řeší dráhy hozených těles, obsahy ploch (strana na druhou), optimální cenu v ekonomii. Tady je uvidíš jako obrázek.
Rovnice x² − 2x − 3 = 0 se ptá: kde má parabola y = x² − 2x − 3 výšku nula? Tedy kde protne osu x. Na grafu vidíš −1 a 3.
Vyzkoušej: posouvej c nahoru. Parabola stoupá – nejdřív protíná osu dvakrát, pak se jí jen dotkne (1 kořen), nakonec je celá nad osou (žádný kořen).
Záporné číslo na druhou je kladné. Parabola y = x² − 49 protíná osu x dvakrát, souměrně kolem nuly.
A x² + 1 = 0? Parabola y = x² + 1 je celá nad osou (nejníž má výšku 1). Žádný průsečík → žádné reálné řešení.
Ne každou rovnici s x² rozložíš z hlavy. Rovnice 2x² − 8x + 6 = 0 nebo x² − 5x + 6 = 0 se dají vyřešit univerzálním vzorcem – funguje vždy, stačí dosadit tři čísla.
Navíc se naučíš z jednoho čísla (diskriminantu) poznat, kolik má rovnice řešení, ještě než je spočítáš.
| D | Počet reálných kořenů |
|---|---|
| D > 0 | 2 různé |
| D = 0 | 1 (dvojnásobný) |
| D < 0 | 0 – ze záporného čísla odmocninu neuděláš |
Do vzorce dosazuješ b i se znaménkem. Minus před záporným číslem dá plus. A pozor: 2a dělí celý čitatel (−b ± √D), ne jen √D.
Vyzkoušej v grafu: máš y = x² + 4x + 2. Posuň c na 4. Diskriminant bude 16 − 16 = 0 a parabola se osy x jen dotkne v jediném bodě x = −2. Při c = 5 už osu nepotká vůbec.