Nejdřív lidé počítali ovce: 1, 2, 3… Pak si začali půjčovat a potřebovali zapsat dluh – vznikla záporná čísla. Pak dělili chleba na díly – vznikly zlomky. A nakonec zjistili, že úhlopříčku čtverce se stranou 1 nejde zapsat ani zlomkem.
Každá nová skupina čísel vznikla, protože ta předchozí nestačila. Těmto skupinám říkáme číselné obory. Když víš, v jakém oboru počítáš, víš, jaké výsledky jsou vůbec možné.
Obory do sebe zapadají jako ruské panenky: každé přirozené číslo je celé, každé celé je racionální, každé racionální je reálné. Zapisujeme to znakem ⊂ („je obsažena v“):
Roztřiď čísla. Tip: nejdřív zkus číslo zjednodušit – √9 je přece 3.
Racionální čísla mají rozvoj ukončený nebo periodický. Iracionální mají rozvoj nekonečný a nikdy se neopakující.
π je iracionální, žádný zlomek ani ukončené desetinné číslo ho přesně nevyjádří. 22/7 = 3,142857…, kdežto π = 3,141592…
V zadání často uvidíš „řeš v ℕ“ nebo „řeš v ℝ“. Výsledek na tom opravdu závisí. Rovnice x + 5 = 3 nemá řešení mezi přirozenými čísly, ale mezi celými ano (x = −2).
Na číselné obory se proto dívej jako na sady nástrojů: v každém větším oboru jde provést víc výpočtů.
| Obor | Příklady | Vždy v něm jde | Co už nejde |
|---|---|---|---|
| ℕ přirozená | 1, 2, 3, … | sčítat, násobit | odečíst větší od menšího |
| ℤ celá | −2, 0, 5 | + odčítat | dělit (1 : 2) |
| ℚ racionální | 1/2, −0,75 | + dělit (ne nulou) | odmocnit 2 |
| ℝ reálná | √2, π | + odmocnit nezáporné číslo | odmocnit záporné číslo |
Pozor, ℝ ∖ ℚ znamená „reálná čísla bez racionálních“ – tedy iracionální čísla. Otáčej kartičky a opakuj si přesné definice:
Iracionální čísla nejsou uzavřená na sčítání. Jeden protipříklad stačí k vyvrácení tvrzení „vždy“.