Dnes ti přijde samozřejmé, že čteš česky. Ale prvních několik set let se u nás česky vůbec nepsalo. Česká literatura musela „vybojovat“ místo pro svůj jazyk – nejdřív proti staroslověnštině, pak proti latině.
Když pochopíš, jak se jazyk literatury měnil, pochopíš i, proč je Jan Hus tak důležitý a proč se mu u nás staví pomníky.
Projdi si osu: každá událost znamená novou etapu naší literatury.
Jan Hus kázal česky v Betlémské kapli v Praze a kritizoval bohatství a prodej odpustků v církvi. Napsal Postilu (výklad evangelií). Připisuje se mu zavedení diakritiky – háčků a čárek – místo složitých spřežek. Roku 1415 byl upálen v Kostnici.
Husité zpívali bojové písně jako Ktož jsú boží bojovníci (zapsána v Jistebnickém kancionálu, tj. zpěvníku). Petr Chelčický v Síti víry naopak odmítal jakékoli násilí, i husitskou válku.
Název svádí k omylu. Cyrilice vznikla až po jeho smrti v Bulharsku.
Píseň „Svatý Václave“ nebo „Ktož jsú boží bojovníci“ možná znáš z filmů nebo hokejových stadionů. Jsou to texty staré stovky let a pořád v nás něco vyvolávají.
Český středověk je plný děl, která byla „poprvé“: první písmo, první kronika česky, první česká píseň. Tady si každé dílo projdeš zvlášť – co to je, kdo ho napsal a proč na něm záleží.
Ke každému dílu si zkus říct autora nebo to, čím je zvláštní. Pak otoč.
Kosmas (zemřel 1125) – kněz pražské kapituly. Jeho latinská Kronika Čechů je první kronika našich dějin. Zapsal pověsti o Praotci Čechovi, Krokovi, Libuši a Přemyslu Oráči.
Jan Hus (asi 1370–1415) – kněz a mistr pražské univerzity. Kázal česky v Betlémské kapli, kritizoval hříchy církve. Psal česky (Postila) a připisuje se mu pravopis s háčky a čárkami (diakritika). Byl upálen v Kostnici roku 1415. Jeho smrt rozpoutala husitské hnutí.
Petr Chelčický (15. stol.) – myslitel z jižních Čech. V díle Síť víry tvrdil, že křesťan nesmí používat násilí, ani ve jménu víry. Jeho myšlenky převzala Jednota bratrská.
Hus byl předvolán na církevní koncil (sněm) do Kostnice. Tam ho odsoudili jako kacíře.