🏰 Středověká literatura v Evropě

Rytíř a kněz

O čem to je

Hry a filmy o rytířích, drakech, králi Artušovi nebo o Hře o trůny berou inspiraci ze středověku. Ale skutečný středověký člověk žil hlavně vírou – věřil, že pozemský život je jen přípravou na život po smrti.

Středověká literatura proto vypadá úplně jinak než dnešní. Když pochopíš, pro koho a proč se tehdy psalo, rozumíš i tomu, proč jsou hrdinové rytíři a světci.

Nové pojmy

StředověkObdobí evropských dějin zhruba od 5. do 15. století (od pádu Západořímské říše po objevení Ameriky).Doba hradů, rytířů, klášterů a gotických katedrál.
CírkevSpolečenství křesťanů vedené papežem, biskupy a kněžími. Ve středověku měla obrovskou moc i bohatství.Kláštery byly centra vzdělanosti – mniši opisovali knihy.
LatinaJazyk starých Římanů. Ve středověku jím psali učenci a kněží v celé Evropě, i když ho lidé běžně nemluvili.Mše v kostele se sloužila latinsky.
Anonymní autorAutor, jehož jméno neznáme. Ve středověku bylo běžné: dílo sloužilo Bohu, ne slávě autora.Nevíme, kdo napsal Píseň o Rolandovi.

Co poslouchal kněz

LegendaVyprávění o životě světce (svatého) – jak žil zbožně, dělal zázraky a zemřel pro víru.Legendy o svatém Václavovi.

Kromě legend vznikala kázání (projevy kněze ke věřícím) a kroniky (zápisy dějin rok po roce).

Co poslouchal rytíř

VazalŠlechtic, který slíbil věrnost svému pánovi (králi). Za službu dostal půdu a ochranu.Roland je vazalem krále Karla Velikého.
Hrdinský eposDlouhý veršovaný příběh o statečném bojovníkovi, který je věrný pánovi a víře až do smrti.Píseň o Rolandovi.
Rytířský románPříběh o rytíři, který prožívá dobrodružství a bojuje pro svou dámu. Hlavním tématem je láska.Tristan a Isolda, romány o králi Artušovi.

Píseň o Rolandovi (Francie): vojsko Karla Velikého se vrací ze Španělska. V horském průsmyku Roncesvalles napadnou zadní voj nepřátelé. Rytíř Roland má roh a mohl by přivolat pomoc. Z hrdosti nejdřív odmítá. Zatroubí až umírající – Karel se vrátí a pomstí ho.

Vyzkoušej si to

Rozhodni, kam dílo patří: boj a věrnost (epos), láska a dobrodružství (rytířská literatura), nebo víra a světci (duchovní literatura)?

Proč Roland nezatroubí hned, když vidí přesilu?
Je hrdý a nechce, aby si někdo myslel, že se bojí. Ideál rytíře = odvaha a čest. Epos ale ukazuje i cenu té pýchy – Roland a jeho muži zahynou.
Proč neznáme autory většiny středověkých děl?
Psalo se pro slávu Boha, ne autora. Navíc se texty dlouho předávaly ústně a různí lidé je měnili. Proto jsou díla často anonymní.
✗Ve středověku se psalo hlavně řecky.
✓Hlavním jazykem vzdělanosti byla latina. Později se začalo psát i národními jazyky (francouzsky, německy, česky).

Řečtina byla jazykem antického Řecka a Byzance. Západní Evropa převzala latinu po Římanech.

Středověk (5.–15. st.): víra, církev, latina, anonymní autoři. Kněz: legendy, kázání, kroniky. Rytíř: hrdinské eposy (Roland) a rytířské romány (Tristan a Isolda).

Mapa eposů

O čem to je

Každý národ má svého „superhrdinu“ ze středověku. Francouzi Rolanda, Němci Siegfrieda, Angličané Beowulfa, Španělé Cida. Jejich příběhy se dlouho předávaly ústně a pak byly zapsány.

Na konci středověku přišel Ital Dante a napsal dílo, které se dodnes považuje za jeden z vrcholů světové literatury. Ukážeme si, kde co vzniklo a proč je Dante „most“ mezi středověkem a novou dobou.

Nové pojmy

StředověkObdobí asi od 5. do 15. století. Lidé žili vírou v Boha a posmrtný život.Doba rytířů a katedrál.
EposDlouhý veršovaný příběh o hrdinovi.Píseň o Rolandovi.
Národní jazykJazyk, kterým lidé v dané zemi opravdu mluví (ne latina).Dante psal italsky – „lidovým“ jazykem, ne latinou.
AlegoriePříběh, ve kterém postavy a místa znamenají něco dalšího – myšlenku nebo vlastnost.Cesta peklem u Danta = cesta lidské duše od hříchu k Bohu.

Mapa hrdinů

ZeměDíloHrdina a děj
FranciePíseň o RolandoviRoland, rytíř Karla Velikého, padne v průsmyku Roncesvalles
NěmeckoPíseň o NibelunzíchSiegfried, přemožitel draka, je zrádně zavražděn
AnglieBeowulfBeowulf zabije netvora Grendela
ŠpanělskoPíseň o CidoviCid bojuje proti Maurům

Vedle eposů vznikaly rytířské romány o lásce a dobrodružství (Tristan a Isolda, král Artuš) a duchovní legendy o životech svatých.

Dante a Božská komedie krok za krokem

Dante Alighieri (1265–1321) z italské Florencie napsal Božskou komedii. „Komedie“ tu neznamená vtipná hra – znamená příběh, který končí dobře.

Dante se ztratí v temném lese – je v životní krizi.
Peklo: provází ho římský básník Vergilius. Vidí hříšníky trestané podle jejich hříchů.
Očistec: stále s Vergiliem. Tady se duše očišťují, než mohou do nebe.
Ráj: Vergilius jako pohan dál nesmí. Průvodkyní je Beatrice, Dantova zemřelá láska.
Na konci Dante spatří Boha.

Proč je důležitý? Je to alegorie cesty duše k Bohu (středověké), ale Dante píše italsky a zajímá ho konkrétní člověk a jeho osud (nové). Proto stojí na přechodu středověku a renesance.

Na úplném konci středověku žil francouzský básník François Villon (15. století) – tulák a zloděj, který v Malém a Velkém testamentu psal o sobě, chudobě a smrti.

Vyzkoušej si to

Zkus si vybavit zemi a hrdinu, pak otoč kartu.

  • Píseň o Rolandovi – Francie – Roland
  • Píseň o Nibelunzích – Německo – Siegfried
  • Beowulf – Anglie – Beowulf
  • Píseň o Cidovi – Španělsko – Cid
  • Božská komedie – Itálie – Dante (Peklo, Očistec, Ráj)
  • Velký testament – Francie, 15. st. – François Villon
Kdo provází Danta kterou částí cesty?
Peklo a Očistec: Vergilius (římský básník, autor Aeneidy). Ráj: Beatrice. Vergilius do Ráje nesmí, protože žil před Kristem a nebyl křesťan.
Proč se Božská komedie jmenuje komedie, když je vážná?
Ve středověku znamenala „komedie“ příběh, který začíná špatně a končí dobře. Dante začíná v temném lese a v pekle, končí v Ráji u Boha.
✗Božská komedie je vtipná divadelní hra.
✓Je to rozsáhlá veršovaná skladba o cestě Peklem, Očistcem a Rájem.

Slovo „komedie“ tu má starý význam – dílo s dobrým koncem. Nemá nic společného s divadlem ani se smíchem.

Eposy: Roland (Francie), Nibelungové (Německo), Beowulf (Anglie), Cid (Španělsko). Dante – Božská komedie: Peklo, Očistec (Vergilius), Ráj (Beatrice); most mezi středověkem a renesancí.