Sedíš ve vlaku na rovné trati. Tachometr ukazuje pořád 72 km/h. Každou minutu vlak ujede stejný kus cesty. Takový pohyb je nejjednodušší, jaký existuje – a proto jím fyzika začíná.
Když ho pochopíš, spočítáš, kdy dorazíš do cíle, kdy se potkají dva vlaky nebo jak dlouho letí světlo z Měsíce.
Protože se rychlost nemění, je zrychlení (jak rychle se mění rychlost) nulové: a = 0.
Těleso, které jede 3 m/s, má po každé sekundě o 3 m víc. Body leží na přímce. Graf ukazuje s = 2 + 3 · t. Na widgetu je k rychlost a q počáteční dráha. Zvětšuj k a sleduj, jak přímka víc stoupá. Pak změň q – přímka se jen posune nahoru nebo dolů.
Když nakreslíš rychlost v čase, dostaneš vodorovnou čáru – rychlost je pořád stejná. Pod čarou vznikne obdélník s výškou v a šířkou t. Jeho obsah v · t je přesně uražená dráha.
Na vodorovné ose je čas, ne místo. Strmější přímka znamená rychlejší pohyb, i když těleso jede po rovině.
Jedeš na kole stále 20 km/h a do cíle zbývá 10 km. Odhadneš, že to bude půl hodiny. Přesně tohle počítá fyzika – jen pečlivě a s jednotkami.
Naučíš se tři věci: spočítat dráhu, čas nebo rychlost; určit, kde těleso bude; a správně spočítat průměrnou rychlost, ve které dělá chybu skoro každý.
Ze zkušenosti: dráha = rychlost × čas, tedy s = v · t. Z toho úpravou v = s / t a t = s / v.
Když těleso na začátku není na nule, přičteme počáteční polohu s₀: s = s₀ + v · t.
Auto jede 60 km rychlostí 60 km/h a dalších 60 km rychlostí 30 km/h. Vypadá to na průměr 45 km/h. Spočítej to ale poctivě:
Pomalým úsekem jedeš déle, takže na průměr má větší vliv. Obyčejný průměr rychlostí by platil jen tehdy, kdybys oběma rychlostmi jel stejně dlouhou dobu.
Na grafu: dráha v čase je přímka (s = s₀ + v · t), jejíž strmost je rychlost. Zkus nastavit k = 2 a q = 5 – dostaneš příklad výše. Odečti, kde je přímka v čase 10.
s = s₀ + v · t, zrychlení je nulové. Průměrná rychlost = celá dráha / celý čas, nikdy ne průměr rychlostí.