Vylezeš po žebříku na desetimetrovou věž. Unaví tě to – vynaložil jsi energii. Pak skočíš a nabíráš rychlost. Kam se ta energie z lezení poděla? Neztratila se. Přeměnila se na rychlost.
Energie se nikdy neztrácí, jen mění podobu. Díky tomu spočítáš, jak rychle dopadneš, kolik elektřiny vyrobí přehrada nebo jak silný motor auto potřebuje.
E_p = m · g · h (h = výška).Skokan 50 kg na věži 10 m: E_p = 50 · 10 · 10 = 5 000 J.E_k = ½ · m · v².Míč 0,4 kg letí 10 m/s: E_k = ½ · 0,4 · 100 = 20 J.Sleduj cyklus krok po kroku. U každého kroku si řekni, která energie roste a která klesá.
E_p + E_k se nemění.Nahoře 5 000 J polohové, dole 5 000 J pohybové.Když táhneš kufr za šikmé madlo, jen část tvé síly táhne dopředu – zbytek ho zvedá. Práci koná jen ta část síly, která míří ve směru pohybu.
W = F · s · cos α.Pohni úhlem: při 0° táhneš přesně dopředu, při 90° táhneš kolmo nahoru a kufr dopředu vůbec netlačíš.
P = W / t, jednotka watt (W). Kdo vyběhne schody rychleji, má větší výkon. Účinnost = jaká část dodané energie je užitečná, η = P / P₀. Zbytek se mění v teplo, proto je vždy pod 100 %.Motor dostává 2 kW a užitečně dává 1,5 kW: η = 75 %.Držíš tašku silou nahoru, ale pohybuje se vodorovně – úhel 90°, cos 90° = 0. Unavíš se kvůli svalům, ne kvůli práci na tašce.
Dva lidé vynesou stejnou bednu do 3. patra. Oba vykonají stejnou práci, ale jeden za minutu a druhý za deset. Ten rychlejší má větší výkon. A žádný stroj nepřemění všechnu energii na užitečnou práci – část se vždy ztratí jako teplo.
Tady si poskládáš přehled vzorců pro práci, energii, výkon a účinnost a naučíš se je používat.
W = F · s · cos α, α je úhel mezi silou a směrem pohybu. Jednotka joule (J) = N·m.Síla 20 N ve směru pohybu po 3 m: W = 60 J.E_k = ½mv². Potenciální tíhová = energie výšky E_p = mgh.P = W / t. Jednotka watt (W) = J/s. Při stálé rychlosti také P = F · v.Práce 600 J za 2 s → P = 300 W.η = P / P₀ = jaká část se přemění na užitečnou práci. Vždy menší než 1 (100 %).Příkon 2 kW, výkon 1,5 kW → η = 0,75 = 75 %.| Veličina | Vztah | Jednotka |
|---|---|---|
| práce | W = F · s · cos α | J |
| kinetická energie | E_k = ½ m v² | J |
| potenciální tíhová | E_p = m g h | J |
| výkon | P = W / t = F · v | W |
| účinnost | η = P / P₀ | — (nebo %) |
Klíčová myšlenka: práce = změna energie. Práce výsledné síly se rovná změně kinetické energie. Tření koná práci zápornou (síla proti pohybu, cos 180° = −1) a mechanická energie ubývá – mění se v teplo.
Graf ukazuje E_k auta 1 000 kg. Při dvojnásobné rychlosti je energie 4×, při trojnásobné 9×. Porovnej sloupce 10 m/s a 30 m/s.
V E_k = ½mv² je rychlost na druhou. Proto náraz v 100 km/h je mnohem ničivější než v 50 km/h.
Pozor: síla kolmá k pohybu práci nekoná. Proto dostředivá síla při pohybu po kružnici (míří do středu, kolmo k pohybu) koná práci nulovou a rychlost se nemění.
W = F·s·cos α, E_k = ½mv², E_p = mgh, P = W/t, η = P/P₀. Práce = změna energie. Bez tření se mechanická energie zachovává.