Proč tě v autobuse při brzdění hodí dopředu? Proč plná nákupní taška jde hůř roztlačit než prázdná? Proč pistole „kopne“ dozadu? Odpovědi dávají tři zákony, které sepsal Isaac Newton před víc než 300 lety.
Podle nich inženýři počítají brzdy aut, motory raket i bezpečnostní pásy.
Otoč každou kartu a zkus si pro zákon vymyslet vlastní příklad z ulice nebo ze sportu.
Pozor u 3. zákona: akce a reakce působí každá na jiné těleso, proto se nevyruší. Ty tlačíš na zeď, zeď tlačí na tebe.
p = m · v. Říká, jak těžké je těleso zastavit. Je to vektor, míří ve směru pohybu.Kamion v 10 km/h zastavíš hůř než kolo v 10 km/h – má větší hybnost.Koule narazí čelně do stojící koule. První se zastaví, druhá odjede. Hybnost se předala – nic se neztratilo. V izolované soustavě se celková hybnost nemění.
F_t = f · F_n (f = součinitel tření, F_n = síla kolmo na podložku, na rovině m · g).Bedna 50 kg, f = 0,4: F_t = 0,4 · 500 = 200 N.Rušit se mohou jen síly na stejné těleso. Kůň táhne vůz a vůz táhne koně – ale kůň se odráží i od země, proto se celé spřežení rozjede.
Jakou sílu musí vyvinout motor auta, aby se rozjelo? Jak velké tření brzdí bednu na podlaze? Jakou silou tě tlačí podlaha výtahu? Na to všechno stačí několik vzorců – když víš, co znamenají.
F_G = m · g, g ≈ 10 m/s².Člověk 70 kg: F_G = 70 · 10 = 700 N.F = m · a. Zrychlení vyvolává jen výsledná síla. Když je výsledná síla nulová, těleso stojí nebo jede rovnoměrně (1. zákon).
F_n = m · g.Bedna 50 kg: F_n = 500 N.Třecí síla: F_t = f · F_n. Míří vždy proti pohybu.
p = m · v, jednotka kg·m/s. Výsledná síla je změna hybnosti za čas: F = Δp / Δt.Airbag prodlouží dobu nárazu Δt, a tím zmenší sílu.Vyzkoušej si to na vahách: vlevo je hybnost po srážce (spojené vozíky 6 kg krát neznámá rychlost x), vpravo hybnost před srážkou (4 kg · 3 m/s = 12). Udělej na obou stranách stejnou operaci a zjisti x.
Na knihu na stole působí tíha dolů a stůl nahoru. Obě síly jsou stejně velké, proto kniha stojí.
F = m·a (F je výsledná síla), F_t = f·F_n, p = m·v. Při srážce se celková hybnost nemění.