🔀 Slovesa venir, prendre, pouvoir, vouloir, devoir

Botička

O čem to je

„Můžu jít ven?“, „Musím se učit.“, „Chci pizzu.“, „Přijdeš?“, „Vezmu si autobus.“ Tyhle věty říkáš každý den. Francouzsky v nich potřebuješ pět sloves: venir, prendre, pouvoir, vouloir, devoir.

Všech pět je nepravidelných: nečasují se podle vzoru parler. Mají ale společný trik, kterému se říká botička. Když ho pochopíš, naučíš se je mnohem rychleji.

Nové pojmy

Nepravidelné slovesoSloveso, které se nečasuje podle žádného běžného vzoru. Tvary se musíš naučit nazpaměť.je viens (od venir), je peux (od pouvoir)
KmenČást slovesa, ke které se přidávají koncovky. U nepravidelných sloves se kmen mění.u venir: kmen vien- (je viens), ven- (nous venons)
Způsobové slovesoSloveso, které vyjadřuje, jestli něco můžeš, chceš nebo musíš. Za ním stojí další sloveso v infinitivu.Je dois travailler. = Musím pracovat.
InfinitivZákladní tvar slovesa, jaký najdeš ve slovníku.manger = jíst, partir = odejít

Botička: jak to funguje

Napiš si časování do dvou sloupců (jednotné vlevo, množné vpravo). Tvary je, tu, il a ils mají jiný kmen než nous a vous. Když je zakroužkuješ, vznikne tvar boty. Nous a vous mají kmen podobný infinitivu.

venir (přijít)prendre (vzít)pouvoir (moct)vouloir (chtít)devoir (muset)
jeviensprendspeuxveuxdois
tuviensprendspeuxveuxdois
il / ellevientprendpeutveutdoit
nousvenonsprenonspouvonsvoulonsdevons
vousvenezprenezpouvezvoulezdevez
ils / ellesviennentprennentpeuventveulentdoivent
  • venir a prendre mají u ils zdvojené nn: viennent, prennent.
  • pouvoir, vouloir mají u je, tu koncovku -x: je peux, je veux.
  • U il/elle končí na -t (jen prendre na -d: il prend).

Příbuzná slovesa

Stejně jako venir se časují revenir (vrátit se) a devenir (stát se). Stejně jako prendre se časují apprendre (učit se) a comprendre (rozumět): ils comprennent.

Passé composé

infinitivpassé composéčesky
venirje suis venu(e)přišel/přišla jsem
prendrej’ai prisvzal(a) jsem
pouvoirj’ai pumohl(a) jsem
vouloirj’ai vouluchtěl(a) jsem
devoirj’ai dûmusel(a) jsem

Vyzkoušej si to

Přelož: Musíme odejít. Chceš přijít?
devoir pro nous = devons, za ním infinitiv: Nous devons partir. vouloir pro tu = veux: Tu veux venir ?
Doplň prendre: Mes parents ___ le train.
Podmět mes parents = ils → prennent, se dvěma n.
✗Je peux viens.
✓Je peux venir.

Za způsobovým slovesem (pouvoir, vouloir, devoir) stojí druhé sloveso v infinitivu, ne časované. Stejně jako česky: můžu přijít, ne můžu přijdu.

venir, prendre, pouvoir, vouloir, devoir jsou nepravidelná. Tvary nous/vous mají kmen jako infinitiv, ostatní ho mění (botička). Za pouvoir, vouloir, devoir následuje infinitiv.

V kavárně

O čem to je

Představ si, že sedíš s kamarády v pařížské kavárně. Objednáváš, domlouváš se, kdo kam půjde a kdo co musí. Na to všechno potřebuješ pět sloves, která se ve francouzštině ozývají pořád.

Nové pojmy

Způsobové slovesoSloveso, které říká, zda něco můžeš (pouvoir), chceš (vouloir) nebo musíš (devoir). Druhé sloveso za ním je v infinitivu.Je veux manger. = Chci jíst.
Nepravidelné slovesoSloveso, jehož tvary se nedají odvodit pravidlem a učí se zpaměti.prendre → ils prennent
Blízká minulost (venir de)venir de + infinitiv znamená „právě (jsem) něco udělal“. Francouzština tak říká, že se něco stalo před chvilkou.Je viens de manger. = Právě jsem dojedl.

Rozhovor

— Qu’est-ce que vous voulez ? — Je voudrais un chocolat chaud, s’il vous plaît. — Moi, je prends un jus d’orange.

= Co si dáte? – Dala bych si horkou čokoládu, prosím. – Já si dám pomerančový džus.

— Tu viens au cinéma ce soir ? — Je ne peux pas, je dois réviser. Mais Paul et Marie viennent. Ils veulent voir le nouveau film.

= Půjdeš večer do kina? – Nemůžu, musím se učit. Ale Paul a Marie přijdou. Chtějí vidět ten nový film.

Co v rozhovoru najdeš

  • je prends un jus – ve francouzštině si jídlo a pití „bereš“: prendre = dát si (k jídlu, pití), ale i jet (prendre le bus).
  • je voudrais = rád bych, chtěl(a) bych. Je to zdvořilý tvar od vouloir. V obchodě a kavárně zní mnohem slušněji než je veux.
  • je ne peux pas – zápor obejme jen způsobové sloveso: je ne peux pas venir.
  • ils viennent, ils veulent – ve 3. osobě množného čísla se kmen mění (botička).

Rychlý přehled tvarů

  • venir: je / nous / ils – je viens / nous venons / ils viennent
  • prendre: je / nous / ils – je prends / nous prenons / ils prennent
  • pouvoir: je / nous / ils – je peux / nous pouvons / ils peuvent
  • vouloir: je / nous / ils – je veux / nous voulons / ils veulent
  • devoir: je / nous / ils – je dois / nous devons / ils doivent

Blízká minulost s venir

Když venir spojíš s de a infinitivem, neznamená „přijít“, ale právě něco udělat: Le train vient de partir. = Vlak právě odjel. Před samohláskou de → d’: Je viens d’arriver. = Právě jsem přijel.

Vyzkoušej si to

Roztřiď tvary podle slovesa.

Jak zdvořile řekneš číšníkovi „Dal bych si kávu“?
Je voudrais un café, s’il vous plaît. Je voudrais je zdvořilejší než je veux.
Přelož: Moji přátelé právě přišli.
venir de + infinitiv, podmět ils → viennent: Mes amis viennent d’arriver.
✗Ils prenent le métro.
✓Ils prennent le métro.

U ils/elles má prendre (i apprendre, comprendre) dvě n: prennent. Stejně venir → viennent.

✗Je ne peux venir pas.
✓Je ne peux pas venir.

Zápor ne … pas obklopí časované sloveso (peux), infinitiv stojí až za pas.

V kavárně: je prends / je voudrais. Domlouvání: tu viens ? je ne peux pas, je dois…. venir de + infinitiv = právě něco udělat. Tvary ils si pamatuj zvlášť: viennent, prennent, peuvent, veulent, doivent.