🦴 Antropogeneze, paleolit a mezolit

Vývoj člověka

O čem to je

Kdybys potkal člověka, který žil před 30 000 lety, oholil ho a oblékl do džínů, v tramvaji by nikdo nic nepoznal. Kdybys ale šel ještě o dva miliony let zpátky, potkal bys bytost, která vypadá spíš jako opice – a přesto už chodí po dvou.

Tohle téma vysvětluje, jak se člověk vyvinul a jak žili nejstarší lidé, včetně lovců mamutů na jižní Moravě.

Nové pojmy

AntropogenezeVývoj člověka od předchůdců k dnešnímu člověku (řecky anthrópos = člověk, genesis = vznik).

Druh a rod HomoDruh = skupina tvorů, kteří mají spolu plodné potomky. Druhy, které jsou si blízké, tvoří rod. Rod Homo (latinsky „člověk“) zahrnuje nás i naše vyhynulé příbuzné.Homo sapiens = člověk moudrý (my), Homo erectus = člověk vzpřímený.

PaleolitStarší doba kamenná (řecky palaios = starý, lithos = kámen). Nejdelší období dějin – od prvních kamenných nástrojů zhruba do konce poslední doby ledové (asi 10 000 př. n. l.).

Lovci a sběračiLidé, kteří potravu jen získávají z přírody (lov, sběr, rybolov), ale nepěstují ji. Často se stěhují za zvěří.

Krok za krokem: od opice k člověku

Celý vývoj začal v Africe. Klepni a odkrývej kroky postupně.

Australopitékové (asi před 4–2 mil. let) – chodí vzpřímeně, mozek ale mají malý. Slavná kostra Lucy je stará asi 3,2 mil. let.

Homo habilis (člověk zručný) – vyrábí první opracované kamenné nástroje.

Homo erectus (člověk vzpřímený) – používá oheň a jako první prokazatelně odchází z Afriky do Asie a Evropy.

Neandrtálec – žije v Evropě a na Blízkém východě v době ledové. Silný, s velkým mozkem, pohřbívá mrtvé. Vymírá asi před 40 000 lety.

Homo sapiens (člověk moudrý) – vzniká v Africe asi před 300 000 lety, odtud se šíří do celého světa.

Vyzkoušej si to

Roztřiď znaky podle toho, komu patří. Pozor: neandrtálec i Homo sapiens umí hodně podobných věcí.

Proč říkáme, že kolébkou člověka je Afrika?

V Africe se našly nejstarší kosti australopitéků, Homo habilis, raného Homo erectus i nejstaršího Homo sapiens. Mimo Afriku se lidé objevují až později – tedy sem přišli.

Je neandrtálec náš předek?

Ne přímý. Je to příbuzná větev – jako bratranec, ne dědeček. Naši předkové se s neandrtálci ale místy křížili, proto lidé mimo Afriku mají v DNA malý podíl neandrtálských genů.

✗Člověk se vyvinul z dnešních šimpanzů.

✓Člověk a šimpanz mají společného předka, který žil před miliony let. Dnešní šimpanz je náš „vzdálený bratranec“.

Vývoj se větví jako strom. Obě větve se od společného kořene vyvíjely každá jinak.

Vývoj člověka začal v Africe: australopitékové (vzpřímená chůze) → Homo habilis (nástroje) → Homo erectus (oheň, odchod z Afriky) → Homo sapiens (asi před 300 000 lety). Neandrtálec je příbuzná větev.

Paleolit a mezolit u nás

O čem to je

Na jižní Moravě pod Pálavou se našly stopy lidí, kteří tu žili před zhruba 30 000 lety. Lovili mamuty, šili si oděvy a vyráběli sošky. Patří k nejslavnějším nálezům celé Evropy.

Ukážeme si, jak se život lidí měnil během paleolitu a co se změnilo v mezolitu, když skončila doba ledová.

Nové pojmy

PaleolitStarší doba kamenná. Dělí se na starší, střední a mladší paleolit.

MezolitStřední doba kamenná (asi 10 000–5500 př. n. l. u nás). Začíná koncem doby ledové.

Doba ledováChladné období, kdy ledovce pokrývaly velkou část Evropy. U nás byla tundra a step s mamuty a soby.

Pěstní klínKámen otesaný z obou stran do špičky, drží se v pěsti. Univerzální nástroj staršího paleolitu.

MikrolitDrobný kamínkový nástroj (často jen 1–2 cm), který se zasazoval do dřevěné násady – jako hrot šípu nebo zub srpu.

Archeologická kulturaSkupina nálezů ze stejné doby a oblasti, které si jsou podobné. Pojmenovává se podle naleziště.Gravettien podle francouzské lokality La Gravette – kultura lovců mamutů.

Fáze přehledně

Fáze	Kdo	Typické
starší paleolit	Homo erectus	pěstní klín, oheň
střední paleolit	neandrtálci	kultura moustérien, pohřby
mladší paleolit	Homo sapiens	umění (jeskynní malby, sošky), lovci mamutů
mezolit	Homo sapiens	mikrolity, luk a šípy, rybolov, pes

Lovci mamutů pod Pálavou

Naleziště Dolní Věstonice a Pavlov (mladší paleolit, kultura gravettien). Lidé stavěli chýše z mamutích kostí a kůží, lovili mamuty a jinou zvěř a sbírali plody.

Odtud pochází Věstonická venuše – soška ženy z pálené hlíny. Patří k nejstarším keramickým sochám na světě. Další slavné naleziště je Předmostí u Přerova.

Co přinesl mezolit

Doba ledová končí, otepluje se.

Místo tundry rostou lesy. Mamuti a sobi mizí.

Lidé loví menší a rychlejší zvěř (jeleny, srny) – hodí se luk a šípy s mikrolity.

Víc rybolovu a sběru. Člověka doprovází pes.

Archeolog najde drobné kamínky s ostrou hranou a stopy po rybolovu. Do kterého období naleziště zařadí?

Drobné kamínky = mikrolity, k tomu rybolov → mezolit. Pěstní klín by ukazoval na starší paleolit.

Proč se v mezolitu přestali lovit mamuti?

Po konci doby ledové se oteplilo a stepi zarostly lesem. Mamuti ztratili prostředí a vymřeli (k tomu přispěl i lov). Lidé se museli přizpůsobit menší lesní zvěři.

✗Věstonická venuše je vytesaná z kamene.

✓Je z pálené hlíny (keramiky).

Právě proto je výjimečná – patří k nejstarším dokladům vypalování hlíny, tisíce let před hrnčířstvím.

Starší paleolit – pěstní klín, střední – neandrtálci, mladší – Homo sapiens, umění, lovci mamutů (Dolní Věstonice, Věstonická venuše). Mezolit – oteplení, mikrolity, luk, rybolov.

🔎Prameny, chronologie a pomocné vědy🌾Neolit a doby kovů