Chléb, mléko, vesnice, hrnce, majetek, sousedské spory o pole. Nic z toho by nebylo bez jedné změny: člověk se naučil pěstovat rostliny a chovat zvířata. Je to možná nejdůležitější změna v dějinách lidstva.
Pochopíš, proč se jí říká revoluce, kde začala, jak dorazila k nám a co způsobila.
Co bylo příčinou neolitické revoluce a co jejím důsledkem?
První zemědělci u nás patřili ke kultuře s lineární keramikou – hrnce zdobili rytými čarami. Bydleli v dlouhých domech (i přes 30 m) ze dřeva a hlíny. Používali broušené kamenné nástroje, předli a tkali.
Slovo „revoluce“ tu znamená zásadní změnu, ne rychlost.
Kámen se láme a nedá se ohnout. Kov se dá roztavit, odlít do formy a znovu nabrousit. Když se lidé naučili pracovat s kovy, změnily se nástroje, zbraně, obchod i rozdíly mezi bohatými a chudými.
Doby kovů se jmenují podle kovu, který převládal: měď → bronz → železo. Na konci stojí u nás Keltové, od nichž máme jméno Bohemia.
| Období (přibližně) | Kultury/národy u nás |
|---|---|
| eneolit (asi 4400–2200 př. n. l.) | nálevkovité poháry, šňůrová keramika |
| doba bronzová (asi 2200–800) | únětická kultura, mohylová, popelnicová pole |
| doba železná – halštat (asi 800–400) | bylanská kultura |
| doba železná – latén (asi 400 – přelom letopočtu) | Keltové (Bójové), oppida |
Projdi osu. Roky př. n. l. jsou záporné – všechna data jsou jen přibližná.
Keltové byli zdatní kováři a obchodníci, razili mince a stavěli oppida: Závist (u Prahy), Stradonice, Hrazany, Staré Hradisko (Morava). Kolem přelomu letopočtu je z Čech vytlačily germánské kmeny, hlavně Markomani.
Doba železná u nás = halštat (bylanská kultura) a latén (Keltové).