🔎 Prameny, chronologie a pomocné vědy

Jako detektiv

O čem to je

Historik je vlastně detektiv. U „činu“ nebyl, svědci jsou dávno mrtví. Zbyly jen stopy: mince v zemi, listina s pečetí, kronika, zbytek domu. Z nich musí poskládat, co se stalo – a poznat, které stopě se dá věřit.

Tohle téma je základ celého dějepisu na střední škole. Vysvětlí, odkud vůbec víme, co víme, a jak historici s informacemi pracují.

Nové pojmy

Historický pramenCokoli, co vzniklo v minulosti a nese o ní informaci.Římská mince, středověká listina, fotografie z roku 1918, vzpomínky pamětníka.
Primární a sekundární pramenPrimární pramen vznikl v době události nebo ho vytvořil přímý účastník. Sekundární (odvozený) vznikl později a čerpá z jiných zdrojů.Dopis vojáka z bitvy = primární. Kronika napsaná o 300 let později = sekundární.
Kritika pramenePečlivé posouzení: kdo pramen vytvořil, kdy, proč a jestli mohl lhát nebo se mýlit.

Druhy pramenů podle formy

DruhPříklady
hmotnénástroje, zbraně, stavby, hroby, mince
písemnélistiny, kroniky, dopisy, zákony, nápisy
obrazovémalby, mapy, fotografie
ústní (a zvukové)pověsti, vzpomínky pamětníků, nahrávky

Pomocné vědy historické

Na každý druh pramene existuje specialista. Těmto oborům se říká pomocné vědy historické – „pomáhají“ historikovi pramen správně přečíst a ověřit.

Otoč kartičky. Pomůcka: většina názvů pochází z řečtiny nebo latiny a název napovídá (numisma = mince, sfragis = pečeť, genea = rod, paleo = starý).

  • numismatika – mince a platidla
  • sfragistika – pečeti
  • heraldika – erby
  • genealogie – rodokmeny
  • paleografie – vývoj písma
  • diplomatika – listiny
  • epigrafika – nápisy na tvrdém materiálu (kámen, kov)
Najdeš listinu krále Přemysla Otakara II. s pečetí. Které pomocné vědy využiješ?
Diplomatika posoudí listinu (je pravá? jak je sestavená?). Paleografie pomůže přečíst písmo. Sfragistika prozkoumá pečeť. Pokud je na pečeti erb, přidá se heraldika.
Kronikář popisuje bitvu, ve které jeho pán zvítězil. Jak k tomu přistoupíš?
Provedeš kritiku pramene: kronikář sloužil vítězi, mohl přehánět jeho slávu. Porovnáš kroniku s dalšími prameny – třeba se zprávou druhé strany nebo s archeologickými nálezy z bojiště.
✗Starší pramen je vždy pravdivější.
✓I současník mohl lhát, přehánět nebo nevědět. Každý pramen je třeba kriticky ověřit a porovnat s jinými.

Primární pramen je blíž události, ale autor mohl mít zájem věci překroutit (propaganda, osobní spory).

Pramen = stopa minulosti (hmotná, písemná, obrazová, ústní). Primární vznikl v době události, sekundární později. Pomocné vědy historické pomáhají prameny číst a ověřovat.

Jak měříme čas

O čem to je

Píšeš datum do sešitu a nepřemýšlíš o něm. Ale proč je zrovna rok 2026? Od čeho se počítá? A jak archeolog pozná, že je kost stará 5 000 let? Na to odpovídá chronologie – nauka o měření času.

Bez ní by dějiny byly hromada příběhů bez pořadí. S ní můžeš události seřadit a hledat příčiny a důsledky.

Nové pojmy

ChronologiePomocná věda historická o měření času a kalendářích. Také: řazení událostí podle času.
Letopočet, n. l. a př. n. l.Letopočet = způsob číslování let. My počítáme od (předpokládaného) narození Krista: n. l. = našeho letopočtu, př. n. l. = před naším letopočtem.Roky př. n. l. se počítají pozpátku: rok 500 př. n. l. je starší než 400 př. n. l. Rok 0 neexistuje – po 1 př. n. l. hned následuje 1 n. l.
KalendářSystém, jak rozdělit rok na měsíce a dny a kdy přidat přestupný den.
PeriodizaceRozdělení dějin na období. Hranice jsou dohoda historiků – svět se jeden den nezměnil.

Krok 1: Od čeho počítáme

Počítání let od narození Krista navrhl v 6. století mnich Dionysius Exiguus. Spočítal to ale nepřesně – Ježíš se nejspíš narodil o několik let dřív.

Krok 2: Kalendáře

Juliánský kalendář – zavedl Gaius Julius Caesar, platil od roku 45 př. n. l. Rok má 365 dní, každý 4. rok přestupný.
Juliánský rok je o 11 minut delší než skutečný. Za staletí se nasčítalo několik dní chyby.
Gregoriánský kalendář – vyhlásil papež Řehoř XIII. roku 1582. Z kalendáře se vypustilo 10 dní a upravila se pravidla pro přestupné roky.
V českých zemích platí od roku 1584.

Krok 3: Jak určit stáří nálezu

  • Radiokarbonová metoda (C14) – živé organismy obsahují radioaktivní uhlík. Po smrti se pomalu rozpadá. Podle zbylého množství se určí stáří kostí, dřeva, látek.
  • Dendrochronologie – stáří dřeva podle letokruhů. Každý rok přibude jeden, široký v dobrém roce, úzký ve špatném. Vzor se porovná s tabulkou.

Krok 4: Velká období (pro Evropu)

ObdobíHranice (pro Evropu)
pravěkdo vzniku písma
starověkdo roku 476 (pád Západořímské říše)
středověk476–1492 (objevení Ameriky)
novověkod 1492

Vyzkoušej si to

Na ose jsou roky př. n. l. záporné. Projdi ji a všimni si, že mezi 45 př. n. l. a 476 n. l. je 520 let, ne 431 (rok 0 chybí, ale 45 + 476 − 1 = 520).

  • -45 juliánský kalendář
  • 476 konec starověku
  • 525 Dionysius Exiguus (asi)
  • 1492 začátek novověku
  • 1582 gregoriánský kalendář
Kolik let uplynulo od roku 30 př. n. l. do roku 70 n. l.?
30 + 70 = 100, ale rok 0 neexistuje, takže odečteme 1: 99 let.
Archeolog najde trám ze středověkého domu. Kterou metodou určí rok, kdy byl strom pokácen?
Dendrochronologií. Porovná vzor letokruhů s tabulkou pro danou oblast a najde přesný rok posledního letokruhu – tedy kdy strom přestal růst.
✗Rok 400 př. n. l. byl později než rok 300 př. n. l., protože 400 je větší číslo.
✓Rok 400 př. n. l. byl dřív než 300 př. n. l.

Před naším letopočtem se počítá pozpátku k nule. Čím větší číslo, tím dál v minulosti.

Letopočet od narození Krista (Dionysius Exiguus). Juliánský kalendář (Caesar, 45 př. n. l.) → gregoriánský (Řehoř XIII., 1582, u nás 1584). Stáří nálezů: C14 a dendrochronologie. Periodizace je dohoda: starověk do 476, středověk do 1492.
🦴Antropogeneze, paleolit a mezolit