Sůl se rozpustí ve vodě, ale ne v oleji. Měď vede proud, cukr ne. Voda vře při 100 °C, ale mnohem těžší sirovodík už při −60 °C. Všechny tyhle rozdíly mají jednu příčinu: jak jsou atomy navzájem spojené.
Spojení atomů se říká chemická vazba. Pochopit ji je klíč k celé chemii – proč látky vznikají a jaké mají vlastnosti.
Když oba atomy táhnou stejně (stejná nebo podobná elektronegativita), pár je uprostřed → nepolární vazba (H₂). Když jeden táhne víc, pár je posunutý k němu → polární vazba. Silnější atom je trochu záporný, slabší trochu kladný (H–Cl).
Roztřiď látky podle typu vazby. U prvku se stejnými atomy je ΔX = 0.
Atomy mohou sdílet i dva nebo tři elektronové páry. Čím víc párů, tím je vazba pevnější a kratší: C≡C je pevnější než C=C a ta je pevnější než C–C. Energie potřebná k roztržení vazby se jmenuje vazebná energie.
Pára je pořád voda H₂O. Vazby uvnitř molekuly jsou mnohem silnější a varem se neruší.
Vazby se dají přesně roztřídit podle tří otázek: jak velký je rozdíl elektronegativit, kolik párů atomy sdílejí a kdo dodal elektrony. Plus zvlášť slabé síly mezi molekulami.
Z typu vazby pak předpovíš vlastnosti látky: teplotu tání, rozpustnost, vodivost.
| ΔX | Vazba | Příklad |
|---|---|---|
| < 0,4 | nepolární kovalentní | H₂, CH₄ |
| 0,4–1,7 | polární kovalentní | H₂O, HCl |
| > 1,7 | iontová | NaCl, KF |
Pozor: polární vazby ještě neznamenají polární molekulu. Záleží i na tvaru.
| Vazba | Složení | Příklad |
|---|---|---|
| jednoduchá | σ | C–C v ethanu |
| dvojná | σ + π | C=C v ethenu |
| trojná | σ + 2π | N≡N, C≡C |
Více párů = kratší a pevnější vazba (vyšší vazebná energie – energie potřebná k rozštěpení vazby).
Roztřiď molekuly. Pozor u CO₂ a CH₄: vazby jsou polární, ale tvar je souměrný.
Na spojnici jader se vejde jen jedna σ vazba. Další páry se musí umístit mimo ni – jako π.