Když chceš vědět, jestli má bábovka uvnitř díru, rozkrojíš ji. Stejně se to dělá na výkrese. Součást s mnoha dírami a dutinami by v obyčejném pohledu byla plná čárkovaných čar a nikdo by se v ní nevyznal.
Proto ji v myšlenkách rozřízneme a nakreslíme, co je uvnitř. Vnitřní tvary pak vidíme jasně, plnými čarami.
Některé součásti se v podélném řezu nešrafují, kreslí se jako pohled: šrouby, matice, podložky, kolíky, nýty, pera, hřídele, kuličky, a také žebra a ramena kol. Řez by o nich nic nového neřekl.
Řez právě proto děláme, aby vnitřek byl vidět. Čárkované čáry se v řezu obvykle vynechávají.
Ne každá součást potřebuje rozříznout celá. Někdy stačí polovina, někdy jen malé okénko. Konstruktér vybírá druh řezu tak, aby ukázal vnitřek a přitom zachoval co nejvíc vnějšího tvaru.
| Druh | Kdy se použije | Jak vypadá |
|---|---|---|
| úplný řez | nesouměrné součásti, kde je důležitý celý vnitřek | celá součást rozříznutá |
| poloviční řez (polořez) | souměrné součásti | polovina pohled, polovina řez; dělí je osa |
| částečný (místní) řez | malé vnitřní místo, např. slepá díra | okénko ohraničené tenkou čarou od ruky |
| řez rovnoběžnými rovinami | díry neleží v jedné rovině | stopa je lomená do schodu, řez se kreslí jako jeden |
| řez různoběžnými rovinami | díry na roztečné kružnici, ramena | jedna rovina se do obrazu natočí |
Druhou polovinu si čtenář domýšlí podle souměrnosti. U nesouměrné součásti by si domyslel špatný tvar.