Obrázek ukáže tvar, ale ne velikost. Kóty jsou na výkrese čísla, podle kterých se součást vyrobí a změří. Každá kóta je jako věta: „tahle délka je 120 milimetrů“.
Kótovat se dá dobře i špatně. Dobře okótovaný výkres má každý rozměr právě jednou a čte se bez počítání. Pravidla popisuje norma ČSN EN ISO 129-1.
| Značka | Význam | Příklad |
|---|---|---|
| ⌀ | průměr | ⌀40 |
| R | poloměr | R5 |
| □ | čtverec | □20 |
| S⌀ / SR | průměr / poloměr koule | S⌀30 |
| t = | tloušťka plechu | t = 3 |
| 2 × 45° | sražení hrany 2 mm pod 45° | 2 × 45° |
Kóta k čárkované čáře se špatně čte a často vede k omylu, ke které hraně patří.
Na desce máš pět děr za sebou. Můžeš je okótovat jednu za druhou, nebo všechny od jedné hrany. Výsledek vypadá podobně, ale výrobek nebude stejný. Každá kóta se vyrábí s malou nepřesností a záleží na tom, jak se nepřesnosti sčítají.
| Soustava | Jak | Výhoda / nevýhoda |
|---|---|---|
| řetězcové kótování | kóty navazují jedna na druhou | nepřesnosti se sčítají; jen tam, kde vadí málo |
| kótování od základny (rovnoběžné) | všechny kóty od jedné základny | nepřesnosti se nesčítají; zabírá víc místa |
| smíšené kótování | kombinace obou | nejčastější v praxi |
| souřadnicové kótování | tabulka nebo kóty X, Y od počátku | vhodné pro CNC a mnoho děr |
Když okótuješ všechny dílčí délky i celkovou délku, vznikne uzavřený řetězec. Je to chyba: dílčí kóty se sečtou do jiného čísla, než je celková, a výrobce neví, kterou dodržet. Jednu nejméně důležitou kótu proto vynech.
Každá kóta má nepřesnost. Když jsou předepsané všechny, nemohou se splnit všechny současně.