🧊 Pravoúhlé promítání

Krabice kolem součásti

O čem to je

Fotka součásti ukáže tvar, ale ne přesné rozměry: vzdálené hrany jsou zkrácené a šikmé. Výrobce ale potřebuje vidět každou plochu ve skutečném tvaru. Proto se součást kreslí z několika přesně daných směrů – jako bys ji obcházel a díval se kolmo na každou stranu.

Takovému kreslení se říká pravoúhlé promítání. V Evropě se používá metoda E podle ČSN EN ISO 5456-2.

Nové pojmy

PromítáníPřevedení prostorového tělesa do roviny papíru. Z každého bodu tělesa vedeme přímku (paprsek) až na rovinu a tam vznikne obraz.Stín předmětu na zdi.

PrůmětnaRovina, na kterou se těleso promítá – myšlená „stěna“, na které vznikne obrázek.Zadní stěna krabice.

Pravoúhlé promítáníPromítací paprsky jsou rovnoběžné a dopadají na průmětnu kolmo. Plochy rovnoběžné s průmětnou se ukážou ve skutečné velikosti.Pohled přesně zepředu na kostku dá čtverec.

PohledObraz součásti z jednoho směru.Pohled zepředu, shora, zleva.

Nárys (hlavní pohled)Pohled zepředu. Je nejdůležitější a ostatní pohledy se k němu přikládají.U auta pohled z boku, pokud ukazuje nejvíc.

PůdorysPohled shora.Jak součást vidíš, když se na ni díváš ze stropu.

BokorysPohled z boku, nejčastěji zleva.Profil hřídele s drážkou.

Metoda EEvropský způsob rozmístění pohledů: součást je mezi okem a průmětnou. Pohled shora se proto kreslí pod nárys, pohled zleva vpravo od nárysu.Většina výkresů v Česku a v Evropě.

Představ si krabici

Vlož součást do krabice. Podívej se zepředu – co vidíš, nakresli na zadní stěnu. Podívej se shora – nakresli na dno. Zleva – nakresli na pravou stěnu. Teď krabici rozlož do roviny. Dno se sklopí dolů, pravá stěna doprava.

Pohled	Umístění u metody E
zepředu (nárys)	uprostřed
shora (půdorys)	pod nárysem
zleva (bokorys)	vpravo od nárysu
zprava	vlevo od nárysu
zdola	nad nárysem
zezadu	vedle pohledu zleva nebo zprava

Co mají pohledy společné

Nárys a půdorys mají stejnou délku (šířku) – jsou pod sebou.
Nárys a bokorys mají stejnou výšku – jsou vedle sebe.
Půdorys a bokorys mají stejnou hloubku.

Kostka 40 × 30 × 20 mm (délka × hloubka × výška). Jaké rozměry mají obdélníky v nárysu, půdorysu a bokorysu?

Nárys (délka × výška) = 40 × 20. Půdorys (délka × hloubka) = 40 × 30, leží pod nárysem. Bokorys zleva (hloubka × výška) = 30 × 20, leží vpravo od nárysu.

V nárysu vidíš kružnici, v půdorysu obdélník s čárkovanými čarami. Co je to za tvar?

Kružnice zepředu a obdélník shora s čárkovanými (neviditelnými) hranami: je to díra procházející součástí ve směru pohledu zepředu. Čárkované čáry v půdorysu jsou její stěny schované v materiálu.

✗Půdorys nakreslím nad nárys, protože se díváme shora.

✓U metody E je půdorys pod nárysem.

Součást leží mezi okem a průmětnou; obraz pohledu shora vznikne na dně a dno se sklopí dolů. Nad nárys patří půdorys jen u metody A (americké).

Pravoúhlé promítání zobrazí plochy ve skutečné velikosti. Metoda E: nárys uprostřed, půdorys pod ním, pohled zleva vpravo. Pohledy na sebe navazují délkou, výškou a hloubkou.

Pravidla a volba pohledů

O čem to je

Jak poznáš, ze kterého směru je pohled nakreslený, když nad ním nic nepíše? Podle jeho polohy vůči hlavnímu pohledu a podle značky metody v popisovém poli. A kolik pohledů nakreslit? Co nejméně, ale tak, aby tvar byl jednoznačný.

Nové pojmy

Pravoúhlý průmětObraz tělesa vzniklý kolmými rovnoběžnými paprsky na rovinu. Plochy rovnoběžné s rovinou mají skutečný tvar a velikost.Čelo hřídele se promítne jako skutečná kružnice.

Hlavní pohled (nárys)Pohled zepředu. Volí se tak, aby ukázal nejvíc tvaru, součást byla v pracovní nebo výrobní poloze a bylo v něm co nejméně neviditelných hran.Hřídel se kreslí vodorovně, jak leží na soustruhu.

Metoda E a metoda ADva systémy rozmístění pohledů. E (evropská): pohled shora pod nárys, zleva vpravo. A (americká): pohled shora nad nárys, zleva vlevo.Výkres z USA bývá v metodě A.

Značka metodyMalý obrázek komolého kužele ve dvou pohledech v popisovém poli. U metody E je lichoběžník vlevo a kružnice vpravo – pohled zleva je vpravo.Symbol v kolonce „Promítání“.

Postup kreslení

Prohlédni si součást a zvol hlavní pohled (nejvíc tvaru, pracovní poloha).

Rozhodni, kolik dalších pohledů je nutných – rotační součást často stačí jeden pohled s průměry.

Nakresli osy a hlavní obrysy nárysu.

Půdorys umísti pod nárys a přenášej svislými čarami délky.

Bokorys zleva umísti vpravo a přenášej vodorovnými čarami výšky.

Hloubku přenes z půdorysu do bokorysu (kružítkem nebo čarou pod 45°).

Dokresli neviditelné hrany a osy, zkontroluj, že pohledy na sebe navazují.

Kolik pohledů

Jeden pohled: rotační součásti (hřídel, čep) – průměry se označí ⌀, plochý plech – tloušťka se zapíše „t = 3“.
Dva pohledy: většina jednoduchých hranolových součástí.
Tři a více: členité tvary, kde by dva pohledy nebyly jednoznačné.

Proč u hřídele stačí jeden pohled?

Hřídel je rotační. Značka ⌀ u kóty řekne, že jde o válec. Druhý pohled (kružnice) by nepřinesl nic nového. Méně pohledů = méně práce a menší riziko rozporu.

Dva pohledy: nárys je čtverec, půdorys je čtverec. Je tvar jasný?

Ne. Může to být krychle, válec ležící na boku, i jiné těleso. Je potřeba třetí pohled (bokorys), nebo kóta s ⌀. Proto se pohledy volí, aby tvar byl jednoznačný.

✗Nakreslím všech šest pohledů, aby výkres byl úplný.

✓Kresli jen nezbytné pohledy – tolik, aby byl tvar jednoznačný.

Zbytečné pohledy zabírají místo a zvyšují riziko, že si budou odporovat.

Hlavní pohled ukazuje nejvíc tvaru v pracovní poloze. Metoda E: půdorys pod nárysem, bokorys zleva vpravo, značka metody v popisovém poli. Kresli jen tolik pohledů, kolik je nutné.

🔍Měřítka🔪Řezy a průřezy