🔨 Konstrukce a spoje

Rozebraná komoda

O čem to je

Když vytáhneš zásuvku ze staré komody a podíváš se na její roh, uvidíš zaklesnuté „zuby“. Podle toho, jak vypadají, poznáš, jestli je udělal truhlář ručně, nebo stroj – a tedy přibližně kdy.

Spoje jsou pro starožitníka jako rukopis. Padělatel umí napodobit vzhled povrchu, ale vnitřní konstrukci často prozradí.

Nové pojmy

SpojMísto, kde jsou spojené dva kusy dřeva. Truhlář je spojuje tvarem dřeva, klihem, kolíky, hřebíky nebo vruty.Roh zásuvky, místo, kde noha stolu drží desku.
KlihTradiční lepidlo z kostí nebo kůží zvířat, nanáší se za tepla. Teplem a vlhkostí jde znovu povolit.Restaurátor rozebere viklavou židli tak, že spoje nahřeje a navlhčí.
Čep a dlabDlab je obdélníková díra v jednom kusu dřeva, čep je zúžený konec druhého kusu, který do ní přesně zapadne.Noha stolu má dlab, do kterého vede čep lubu (prkna pod deskou).
Rybinový spojRohový spoj, ve kterém do sebe zapadají klínovité ozuby tvaru rybího ocasu. Nedají se vytáhnout jedním směrem.Rohy zásuvek, truhel a korpusů skříní.
KolíkVálcový dřevěný kolíček. Buď zajišťuje čep (prochází skrz čep), nebo sám spojuje dva díly vložený do vyvrtaných otvorů.Na rohu starého rámu vidíš z boku hlavičku kolíku, který drží čep.

Ruční a strojová rybina

znakručně (zhruba do konce 19. stol.)strojově (od konce 19. stol.)
počet ozubůmálo, často jen 2–4hodně, husté
šířkaúzké ozuby, široké mezery, každý trochu jinývšechny stejné, pravidelné
stopyryska (rýha) po rýsovací jehle, přeřez pilkyžádné rysky, zaoblené dno po fréze
Zásuvka má na rohu tři nestejně široké úzké ozuby a nad nimi tenkou rýhu přes celou šířku. Ručně, nebo strojově?
Nestejné ozuby a ryska po rýsovací jehle jsou znaky ruční práce. Svědčí to pro starší výrobu, ale samo to nestačí – i ve 20. století pracovali truhláři ručně.
Stůl má mezi nohou a lubem spoj zajištěný dřevěným kolíkem, jehož hlavička není úplně kulatá. Co to je?
Je to spoj čep a dlab zajištěný kolíkem. Ručně štípaný kolík nebývá dokonale kulatý, strojový kolík ano.

Kovové spojovací prvky

  • kovaný hřebík – ručně, čtyřhranný dřík a nepravidelná hlava,
  • drátěný hřebík – kulatý dřík, pravidelná hlava; masově až od 2. poloviny 19. století,
  • ruční vrut – nepravidelný závit, tupý konec, drážka často mimo střed,
  • strojový vrut – pravidelný závit a ostrá špička (od poloviny 19. století).

Vyzkoušej si to

Roztřiď znaky podle toho, jestli ukazují spíš na ruční, nebo strojovou výrobu.

✗Strojová rybina dokazuje, že je nábytek padělek.
✓Strojová rybina jen ukazuje, že tento díl vznikl nejspíš koncem 19. století nebo později. Může jít o poctivý nábytek své doby nebo o pozdější opravu.

Padělek je až tehdy, když se kus vydává za starší, než je. Stáří posuzujeme podle souhrnu znaků.

Rámy se spojují čepem a dlabem, rohy zásuvek a korpusů rybinou, kolíky zajišťují nebo spojují. Ruční rybina má málo nestejných ozubů a rysku, strojová husté pravidelné ozuby. Kované hřebíky a ruční vruty ukazují na starší výrobu.

Jak se staví

O čem to je

Skříň, stůl i židle musí unést váhu a vydržet desítky let. Přitom dřevo pořád trochu mění rozměr. Truhláři proto vymysleli konstrukce, které dřevu dovolí pracovat a přitom drží.

Když víš, jak se nábytek stavěl, poznáš i to, co je na něm přidané nebo změněné.

Nové pojmy

KonstrukceZpůsob, jak je kus nábytku poskládaný z jednotlivých dílů.Stůl: čtyři nohy, mezi nimi luby, nahoře deska.
Rám a výplňRám je obdélník ze čtyř lišt spojených v rozích. Výplň je tenčí deska volně vložená do drážky v rámu.Kazetová dvířka starých skříní.
KorpusNosná skříň kusu nábytku: boky, dno, strop a záda.Korpus komody, do kterého se zasouvají zásuvky.
LubPrkno pod deskou stolu nebo sedákem židle, které spojuje nohy.Luby drží stůl pohromadě a nesou desku.
Čep, dlab, rybina, kolíkČep zapadá do obdélníkové díry – dlabu. Rybina je spoj se zuby tvaru rybího ocasu. Kolík je dřevěný válec, který spoj zajišťuje nebo sám spojuje.Židle: čepy a dlaby. Zásuvka: rybiny.

Tři základní konstrukce

Lubová konstrukce (stoly, židle): nohy spojené luby na čep a dlab, často zajištěný kolíkem. Deska je přišroubovaná nebo přichycená tak, aby mohla pracovat.
Rámová konstrukce s výplní (dvířka, boky skříní): rám drží tvar, výplň „plave“ v drážce. Když sesychá, neroztrhne se.
Korpusová (desková) konstrukce (truhly, komody): široké desky spojené v rozích rybinami. Záda bývají z prken zasunutých do drážky nebo přibitých.

Ruční a strojová výroba

Do 19. století vše dělal truhlář ručně: pilou, hoblíkem, dlátem. V 19. století nastupují stroje – kotoučová pila, hoblovka, frézka – a postupně továrny. Ve 20. století přibývají překližka, dřevotříska a moderní lepidla.

  • 1700 Ruční výroba: pila, hoblík, dláto, klih
  • 1850 Šíří se strojové vruty a kotoučová pila
  • 1890 Strojové rybiny, drátěné hřebíky běžné
  • 1930 Překližka, kolíkové spoje v sériové výrobě
  • 1960 Dřevotříska a syntetická lepidla

Roky na ose jsou přibližné. Nové postupy se šířily postupně a venkovští truhláři pracovali postaru ještě dlouho.

Komoda má záda z jedné desky dřevotřísky. Kdy nejdřív vznikla tato část?
Dřevotříska se v nábytku běžně používá až od poloviny 20. století. Záda jsou tedy nejdřív z té doby – buď je celá komoda mladší, nebo záda někdo vyměnil.
Výplň dvířek je přibitá k rámu hřebíky a uprostřed praskla. Proč?
Výplň má v rámu volně „plavat“. Hřebíky jí zabránily sesychat, a tak se roztrhla. Nejspíš jde o pozdější neodborný zásah.
✗Při opravě staré židle spoje přelepím moderním disperzním lepidlem, drží líp.
✓Ke starému nábytku patří klih. Dá se znovu povolit teplem a vlhkostí, takže další oprava nic nezničí.

Restaurátorská zásada je vratnost: zásah musí jít později odstranit. Moderní lepidlo se z pórů dřeva nedostane a příští klih na něm nedrží.

Stoly a židle mají lubovou konstrukci na čep a dlab, dvířka rám s volnou výplní, truhly a komody korpus s rybinami. Do 19. století se pracovalo ručně, pak nastoupily stroje, ve 20. století překližka a dřevotříska. Opravy se dělají klihem, protože je vratný.
🪵Dřeviny v nábytkářství🧩Dýha, intarzie a marketerie