🧩 Dýha, intarzie a marketerie

Obraz ze dřeva

O čem to je

Na desce barokního stolku je kytice květin – a není namalovaná. Každý lístek je z jiného kousku dřeva. Takové „obrazy ze dřeva“ patří k nejcennějším částem starého nábytku.

Starožitník musí poznat, jak byl dekor vyroben, protože podle techniky odhadne dobu, dílnu i to, jestli nejde o pozdější doplněk.

Nové pojmy

DýhaTenký list dřeva, který se nalepí na povrch nábytku. Šetří drahé dřevo a ukazuje jeho nejhezčí kresbu.Ořechová dýha na smrkové komodě.
Podklad (slepé dřevo)Dřevo pod dýhou. Bývá z levnější dřeviny, často ze smrku nebo borovice.Na zadní hraně dvířek vidíš smrk, zepředu ořech.
IntarzieDekor, kdy se do vyhloubeného místa v desce nebo v dýze vkládají kousky jiného dřeva (nebo kosti, perleti, kovu).Do dubové desky truhly je vložen světlý javorový ornament.
MarketerieDekor sestavený jako skládačka z dýh do jednoho listu. Celý list se pak najednou nalepí na podklad.Květinová kytice na desce stolku složená z desítek druhů dýh.
ParketerieMarketerie z geometrických tvarů (kosočtverce, kostky, pásky), podobně jako parkety na podlaze.Šachovnicová deska herního stolku.

Jak vzniká marketerie

Výtvarník nakreslí návrh.
Několik listů dýh různých barev se položí na sebe a vyřízne se najednou jemnou lupínkovou pilkou.
Dílky se poskládají jako puzzle a slepí se papírem do jednoho listu.
Stínování: některé dílky se ponoří do horkého písku a na okraji zhnědnou. Lístek tak vypadá plasticky.
Celý list se nalepí klihem na podklad a vybrousí.
Na desce vidíš květinu, lístky mají na okraji tmavší „opálený“ přechod. Jaká technika to je?
Je to marketerie se stínováním v horkém písku. Tmavý okraj vznikl opálením dílku, ne barvou.
Ve stejném místě skříně je motiv z mosazi a želvoviny. Jedna skříň má mosazný ornament na želvovinovém pozadí, druhá naopak. Proč?
Je to boulle (podle francouzského nábytkáře André-Charlese Boulla, 1642–1732). Želvovina je rohovina z krunýře mořské želvy. Z jednoho řezu mosazi a želvoviny vzniknou dva protikusy: ornament z mosazi v želvovině a ornament ze želvoviny v mosazi.

Intarzie, nebo marketerie?

intarziemarketerie
kam se vkládádo vyhloubené plochyskládá se do listu dýhy
tloušťka dílkůčasto silnějšítenké jako dýha
typické obdobírenesance, lidový nábytekbaroko, rokoko, klasicismus

Vyzkoušej si to

  • Intarzie – Vkládání do vyhloubené plochy
  • Marketerie – Skládačka z dýh nalepená najednou
  • Parketerie – Geometrická marketerie
  • Boulle – Mosaz a želvovina, dva protikusy
  • Stínování – Opálení dílku v horkém písku
✗Intarzie a marketerie je totéž.
✓Intarzie se vkládá do vyhloubeného místa. Marketerie se skládá z dýh do celého listu a ten se nalepí najednou.

V běžné řeči se slova zaměňují, ale v odborném posudku je potřeba je rozlišit, protože jde o jinou techniku a často i jinou dobu.

Dýha je tenký list dřeva na levnějším podkladu. Intarzie se vkládá do vyhloubeniny, marketerie je skládačka z dýh nalepená najednou, parketerie její geometrická podoba. Boulle kombinuje mosaz a želvovinu.

Z kmene na desku

O čem to je

Ořechová kořenice je tak krásná a drahá, že by z ní nikdo nedělal celou skříň. Proto se z ní krájí tenké listy a lepí na obyčejné dřevo. Tak vzniká dýhovaný nábytek.

Když víš, jak se dýha vyráběla a skládala, poznáš stáří i to, jestli nebyla vyměněná.

Nové pojmy

DýhaTenký list dřeva lepený na povrch nábytku.Komoda dýhovaná ořechem.
KořeniceDýha z kořenů nebo výrůstků stromu se spletitou, „mramorovou“ kresbou.Ořechová kořenice na barokních skříních.
ZrcadleníDva po sobě uříznuté listy dýhy se položí vedle sebe jako otevřená kniha. Kresba je souměrná.Dvířka skříně, kde je kresba vlevo a vpravo zrcadlově stejná.
Intarzie a marketerieIntarzie: kousky jiného materiálu vložené do vyhloubeného místa. Marketerie: obraz složený z dýh do jednoho listu, nalepený najednou.Javorová hvězda vložená do dubu × květinová kytice z dýh.

Jak se dýha vyráběla

  • řezaná dýha – ručně pilou; dlouho jediný způsob, dýha je poměrně silná (často přes 1 mm) a někdy nestejně silná,
  • krájená dýha – nožem na stroji od 19. století, tenčí a rovnoměrná,
  • loupaná dýha – odvíjená z otáčejícího se kmene jako papír z role; hlavně na překližku.

Jak se dýhuje ručně

Podklad se vyrovná a zdrsní zubovým hoblíkem, aby klih lépe držel.
Dýha se natře horkým klihem a přiloží.
Přitlačí se dýhovacím kladívkem nebo v lisu přes vyhřátou desku.
Po zaschnutí se začistí a vybrousí, pak přijde povrchová úprava.
Na odštípnutém rohu vidíš, že dýha je silná asi 2 mm a místy nestejná. Co to naznačuje?
Silná a nestejná dýha je typická pro ručně řezanou dýhu. Ukazuje spíše na starší výrobu. Moderní krájená dýha je tenká a rovnoměrná.
Na dvířkách je kresba čtyřikrát zrcadlená kolem středu. Jak to truhlář udělal?
Vzal čtyři po sobě jdoucí listy z jednoho kusu dřeva a otočil je tak, aby se kresba zrcadlila do čtyř stran (čtyřdílné zrcadlení). Muselo jít o listy uříznuté hned za sebou.

Kde se technika používala

  • 1560 Renesance: intarzie, architektonické motivy
  • 1690 Baroko: ořechová kořenice, boulle
  • 1750 Rokoko: květinová marketerie
  • 1790 Klasicismus: jemná marketerie, pásky
  • 1825 Biedermeier: velké plochy dýhy s kresbou

Roky jsou orientační body, ne přesné hranice slohů.

✗Dýhovaný nábytek je laciná náhražka masivu.
✓Dýhování je stará a ceněná technika. Nejcennější kusy baroka i biedermeieru jsou dýhované.

Dýha umožnila použít vzácné dřeviny a jejich nejkrásnější kresbu. Levnou náhražkou se stala až u některého sériového nábytku 20. století.

Dýha se dříve řezala pilou (silná), od 19. století krájí (tenká), loupaná slouží pro překližku. Kořenice a zrcadlení dávají kresbu. Intarzie se vkládá do vyhloubeniny, marketerie se nalepí najednou jako celý list.