🪵 Dřeviny v nábytkářství

Lupou na řez

O čem to je

Do obchodu ti někdo přinese starou komodu a ptá se: „Je to ořech, nebo jen mořený buk?“ Odpověď mění cenu i to, do kterého slohu a doby komodu zařadíš.

Starožitník proto musí dřevo poznat podle barvy, kresby a pórů. Navíc musí vědět, jak se dřevo chová: jak sesychá, praská a tmavne.

Nové pojmy

DřevinaDruh stromu nebo keře, ze kterého dřevo pochází. V nábytkářství se mluví o dřevinách, ne o „druzích dřeva“.Dub, buk, ořešák, třešeň, smrk.
Listnáče a jehličnanyListnáče mají listy a jejich dřevo má póry (drobné cévky na vedení vody). Jehličnany mají jehlice a póry nemají, často mají pryskyřici.Dub a ořech jsou listnáče, smrk a borovice jehličnany.
PórPrůřez cévou ve dřevě. Na hladké ploše vypadá jako drobná tečka nebo rýžka.Na dubové desce vidíš v letokruzích řady drobných dírek – to jsou póry.
LetokruhVrstva dřeva, která přiroste za jeden rok. Skládá se ze světlejšího jarního a tmavšího letního dřeva.Na pařezu spočítáš letokruhy a zjistíš přibližné stáří stromu.
Dřeňový paprsekPásek buněk, který vede od středu kmene ke kůře. Na některém řezu se leskne jako světlá skvrna nebo čárka.Lesklé „zrcátka“ na dubu jsou dřeňové paprsky.
Dýha a korpusDýha je tenký list dřeva nalepený na povrch. Korpus je nosná „skříň“ kusu nábytku, na kterou se dýha lepí.Komoda má korpus ze smrku a navrchu ořechovou dýhu.

Tři řezy kmenem

  • příčný řez – kolmo na osu kmene, vidíš kruhy letokruhů (čela prken),
  • radiální řez – podélně přes střed kmene, letokruhy jsou rovnoběžné pruhy, na dubu se lesknou „zrcátka“,
  • tangenciální řez – podélně mimo střed, letokruhy tvoří „plamínky“ (oblouky do špičky).

Jak dřevo určit krok za krokem

Najdi čistou plochu bez laku, nejlépe čelo nebo spodek (záda, dno zásuvky).
Podívej se lupou (10×): jsou tam póry? Nejsou-li, jde nejspíš o jehličnan.
Jsou-li póry, sleduj, jak jsou rozložené: velké v řadě na začátku letokruhu = kruhovitě pórovité dřevo (dub, jasan, jilm); drobné rozházené po celém letokruhu = roztroušeně pórovité (buk, javor, lípa, bříza).
Hledej dřeňové paprsky: velká lesklá zrcátka má dub, drobné tmavé čárky buk.
Nakonec porovnej barvu, váhu a vůni se vzorky.

Nejdůležitější dřeviny

dřevinapoznávací znaktypické použití
dubtvrdý, velké póry, lesklá zrcátkamasivní skříně a truhly, renesance, venkov
ořech (ořešák)hnědý, kresba, kořenicedýhy baroka a biedermeieru
třešeňzlatavě červenohnědá, tmavnebiedermeier
hruškajemná, bez kresby, dobře se černířezby, černěné detaily
bukdrobné tmavé čárky paprskůohýbaný nábytek (Thonet), židle
smrk, borovicebez pórů, pryskyřice, výrazné letokruhykorpusy pod dýhou, malovaný selský nábytek
mahagončervenohnědý, dováženýanglický nábytek 18. stol., empír
Lupou vidíš na čele desky velké póry seřazené na začátku každého letokruhu a na boku lesklé skvrny. Co to je?
Velké póry v řadě = kruhovitě pórovité dřevo (dub, jasan, jilm). Lesklá zrcátka velkých dřeňových paprsků má z nich dub.
Dno zásuvky nemá póry, voní pryskyřicí a letokruhy jsou ostré. Přední stěna je z ořechové dýhy. Co z toho plyne?
Dno je z jehličnanu (smrk nebo borovice). To je běžné: levné jehličnaté dřevo se používalo na skryté části a korpusy, drahá dýha jen na viditelné plochy. Samo o sobě to není znak úpravy.

Vyzkoušej si to

Roztřiď dřeviny podle toho, jak vypadají jejich póry.

✗Tmavé dřevo je vždycky ořech nebo mahagon.
✓Barva nestačí. Světlé dřevo se mohlo mořit nebo stářím ztmavnout. Rozhoduje stavba dřeva: póry, paprsky, kresba.

Mořidlem se odjakživa napodobovaly dražší dřeviny, třeba buk jako ořech nebo hruška jako eben.

Dřevo určuješ podle pórů, letokruhů a dřeňových paprsků, ne jen podle barvy. Dub má velké póry a lesklá zrcátka, buk drobné tmavé čárky, jehličnany póry nemají. Drahé dřeviny šly hlavně do dýh, levné jehličnany na korpusy.

Jak dřevo žije

O čem to je

Dřevěné dveře v létě drhnou a v zimě jdou snadno. Dřevo totiž bere a vydává vodu ze vzduchu a podle toho se zvětšuje a zmenšuje. Říká se, že dřevo „pracuje“.

Pro starožitníka to je klíčové. Podle toho, jak se dřevo za sto let změnilo, pozná stáří. A podle toho ví, jak s nábytkem zacházet, aby nepopraskal.

Nové pojmy

Vlhkost dřevaKolik vody je ve dřevě. Dřevo se přizpůsobuje vlhkosti vzduchu v místnosti.Komoda přestěhovaná z vlhkého sklepa do vytopeného bytu začne vysychat.
SesycháníZmenšování dřeva, když z něj odchází voda. Opak je bobtnání.Mezi prkny podlahy se v zimě otevřou spáry.
LetokruhRoční přírůstek dřeva. Na čele prkna vypadá jako oblouk.Podle oblouků letokruhů na čele poznáš, jak bylo prkno z kmene vyříznuté.
MasivCelé dřevo, ne tenká vrstva. Tenkému listu dřeva nalepenému na povrch se říká dýha.Dubový stůl z masivu má desku z celých prken; dýhovaná komoda má jen pár desetin milimetru až milimetrů ořechu navrchu.

Dřevo pracuje každým směrem jinak

Podél vláken (po délce prkna) se dřevo skoro nemění. Napříč vlákny se mění hodně. Nejvíc ve směru letokruhů (tangenciálně), zhruba dvakrát méně kolmo na ně (radiálně).

Graf ukazuje jen poměr, ne přesná čísla. Přesné hodnoty se liší podle dřeviny.

Co z toho starožitník vyčte

Změř kulatou desku starého stolu ve dvou směrech: po vláknech a napříč. Napříč bývá kratší – deska je mírně oválná, protože za desítky let sesychala.
Podívej se na výplně dvířek: staré bývají volně v drážce rámu. Kdyby byly napevno slepené, popraskaly by.
Na čelech prken sleduj oblouky letokruhů: prkno se „kroutí“ proti oblouku (vnější strana kmene sesychá víc).
Zkontroluj spáry a praskliny. Přirozené vznikají napříč vlákny a podél nich se rozevírají.
Kulatý ořechový stůl má údajně 150 let. Průměr po vláknech je 110,0 cm, napříč 109,0 cm. Odpovídá to?
Ano. Rozdíl 1 cm ukazuje, že deska napříč vlákny sesychala, tedy je stará. Nová deska by byla kruhová. Je to ale jen jedna stopa, rozhoduje souhrn všech znaků.
Komoda přišla z vlhké chalupy. Majitel ji chce hned dát k radiátoru. Co mu poradíš?
Nedávat ji k topení. Rychlé vysychání by způsobilo praskliny a odlupování dýhy. Nech ji pomalu aklimatizovat několik týdnů v místnosti se stálou teplotou a vlhkostí.

Barva a stárnutí

  • třešeň a mahagon na světle tmavnou do červenohnědé,
  • dub časem šedne až hnědne, se železem (hřebík, kování) zčerná, protože obsahuje třísloviny,
  • ořech často naopak bledne,
  • místa ukrytá před světlem (pod kováním, za lištou) zůstávají světlejší – to je dobrá stopa stáří.
✗Prasklina v desce znamená, že je nábytek zničený nebo padělaný.
✓Prasklina ve směru vláken je u starého masivu běžná a přirozená. Je to známka, že dřevo desítky let pracovalo.

Masivní dřevo se napříč vlákny mění. Kde se mu v pohybu zabránilo (napevno přibitá lišta), tam praskne.

Dřevo bere a vydává vlhkost, takže pracuje – hlavně napříč vlákny, nejvíc ve směru letokruhů. Stáří prozradí oválná kulatá deska, přirozené praskliny a tmavnutí na světle. Nábytek chraň před rychlými změnami vlhkosti a tepla.