Polož prkno přes potok a stoupni si doprostřed. Prohne se. Když ho otočíš na výšku, skoro se neprohne. Proč? To vysvětluje ohyb – nejčastější namáhání nosníků, hřídelů, os, stropů i ramen jeřábů.
M = F · r (N·m), r je kolmá vzdálenost.Síla 1 kN na rameni 2 m = 2 kN·m.σo = Mo / Wo. Největší je na povrchu, nulové v neutrální ose.Mo = 2 · 10⁶ N·mm, Wo = 24 000 mm³: σo ≈ 83 MPa.Wo = b · h² / 6 (h = výška ve směru zatížení).Prkno 100 × 20 mm na výšku má 5× větší Wo než naplocho.Výška h je ve vzorci na druhou. Proto prkno na výšku nese mnohem víc. Porovnej Wo prkna 20 × 100 mm:
Ze stejného důvodu mají ocelové nosníky tvar I: většina materiálu je nahoře a dole, daleko od neutrální osy, kde je napětí největší.
Nejvíc se prodlužují a zkracují vlákna nejdál od neutrální osy.
Každý nosník se kontroluje stejným postupem: spočítáš reakce, najdeš místo největšího ohybového momentu a ověříš napětí. Pro nejčastější případy jsou hotové vzorce.
b · h² / 6, kruh π · d³ / 32 (asi 0,1 · d³).Kruh d = 50 mm: Wo ≈ 12 272 mm³.| Případ | Největší Mo | Kde |
|---|---|---|
| konzola, síla F na konci | F · l | ve vetknutí |
| prostý nosník, síla F uprostřed | F · l / 4 | uprostřed |
| prostý nosník, rovnoměrné zatížení q (N/m) | q · l² / 8 | uprostřed |
σo = Mo / Wo porovnej s dovoleným σ_D.Wo ≥ Mo / σ_D a z tabulek vyber profil.Prkno naplocho má h = tloušťka – proto se tolik prohne.