Doma řekneš: Mami, dej mi to mlíko. Ve zprávách v televizi ale uslyšíš mléko. Hráči počítačových her mluví úplně jinak než babička na Hané. A přece je to všechno čeština.
Čeština má několik podob – útvarů. Když je znáš, víš, kterou použít v písemce, v přihlášce, a kterou s kamarády.
| Útvar | Kde ho slyšíš | Příklad |
|---|---|---|
| spisovná čeština | škola, úřady, média | dobré pivo, být, okno |
| obecná čeština | běžná řeč, hlavně v Čechách | dobrý pivo, bejt, vokno |
| nářečí | určitý kraj (Haná, Slezsko…) | ve Slezsku bez délek: mama |
| slang | zájmová skupina (žáci, hráči) | matika, tělák |
| argot | uzavřené skupiny (dříve zloději) | fízl = policista |
| profesní mluva | lidé stejné profese | fárat (u horníků) |
Zkus roztřídit tvary. Ptej se: řekl by to tak hlasatel ve zprávách?
Slang je otevřený a hravý. Argot vznikl, aby mu ostatní nerozuměli.
Kdo vlastně rozhodl, že mléko je správně a mlíko ne? Že se píše diskuse i diskuze? Není to libovůle učitelů. Pravidla jsou zapsaná v knihách a na webu.
Ukážeme si, co je spisovná čeština, kdo ji „hlídá“ a kde si správný tvar ověříš. A projdeme i nespisovné podoby češtiny.
Klepni na kartu a zjisti, k čemu příručka slouží.
Chyba je jen použít je na nesprávném místě – v písemce, žádosti nebo ve zprávách.