Slovák ti skoro všechno rozumí, Polák hodně, Rus už méně a Angličan vůbec. Proč? Protože jazyky mají rodiny – stejně jako lidé. Blízcí příbuzní si rozumějí víc, vzdálení méně.
Naučíš se, kam čeština v jazykovém „rodokmenu“ patří a kdo jsou její nejbližší příbuzní. A také co zkoumá věda o jazyce – jazykověda.
| Skupina | Jazyky | Písmo |
|---|---|---|
| západoslovanské | čeština, slovenština, polština, lužická srbština | latinka |
| východoslovanské | ruština, ukrajinština, běloruština | cyrilice |
| jihoslovanské | slovinština, chorvatština, srbština, bulharština, makedonština | latinka (slovinština, chorvatština) i cyrilice (bulharština, makedonština, srbština) |
Zařaď jazyky do skupin. Pomůže ti mapa Evropy v hlavě: západ, východ, jih.
| Obor | Zkoumá |
|---|---|
| fonetika | zvuky řeči |
| lexikologie | slovní zásobu |
| morfologie (tvarosloví) | tvary slov, slovní druhy |
| syntax (skladba) | stavbu vět |
| stylistika (sloh) | výběr jazyka podle situace |
Jsou to dva různé jazyky. Lužičtí Srbové žijí v Německu u našich hranic, Srbové na Balkáně.
Čeština, kterou mluvíš, nevznikla najednou. Před více než tisíci lety mluvili Slované skoro stejně. Teprve postupně se jejich řeč rozdělila na jednotlivé jazyky.
Projdeme si příběh češtiny od prvního slovanského písma po první velký slovník. A zjistíš, kam čeština v rodině jazyků patří.
Projdi osu a sleduj, jak čeština „dospívala“.
Dobrovský a Jungmann byli jazykovědci. Jazykověda má obory: fonetika (zvuky řeči), lexikologie (slovní zásoba), morfologie (tvary slov), syntax (stavba vět) a stylistika (sloh).
Cyrilice vznikla až po jeho smrti mezi jeho žáky v Bulharsku. Pojmenovali ji na jeho počest.